394
[podpora f. = columen Boh. 630 podpora
Wiesb. 883 ald. (kontext přízdie, pod-
рога, 10%е) — га to Klaretz podpierka.
podpovec m. = bifa 832 podpovecz (kon-
lext janokadeřávek, podpovec, svlačec,
žabí kopr): „ignotae herbae''; možná,
že místo stě. popovec pro melrum.
podpuêie v. podpupéie
podpupéie nt. = sirbus 1303 podpupczye
(В, podle Mka: A podpuczie oinylem) —
Veleś. (podpuprzie, omyłem; odtud Jg.
podpuprie).
podpupřie v. podpupčie
podrazec m. — solina 844 Podrazecz
ignota herba'' aid.; hojné v vostl., nynt
— aristolochia /g.
podrecina f.: misio nejasnć; lext 770 ani
urtica kopřiva hluchá surtica podrze-
czyna, snad pal (jak md B) hluchá |
k surtica - à pak by pro podřečina ne-
bylo latinského vývazu; kontext kopřiva
hluchá, podřečina, podléščka, lilek..
,Írumenta''.
podriemanie nt. = dormitacio 1394 po-
drzimanye AB (vym pospanie) ald.
podñiemali v. podfiemanie
podruh m. — inquilinus 2190 podruh —
Boh. 750 (var. hofer dial.) -- Wiesb.
1020 old.
podruhyné f. — inquilina 2189 podruhy- |
| [podvazek ra. — ligamen Boh. 567 pod-
nye (vým hospodyně) ald.
podsödek m. = subses 2192 podsyedek
(B : ATrial. podsedek) Boh. 750 =
Wiesb. 1021 -: Slov. Třeb. 13 (subses- |
sor) ald.
podslinkolek v. podalunoviet
podslivnik m. = sucera (A :sustera B)
845 podslyvnik AB „ignota herba“
(ryin smolntk): szovn. Titan i. e. singela
podsmldnik RVodń. 45Va a podsosnik.
(Zty: slovo vypadá zcela jako jméno
houby; v Leëicich u N. Knina říkají
májovce (
podslivka.>
podsmidnik y. podslivnik
(*Podslunoviet m. Subsolanus (vtr
Vokab 319 poslinkolek, palrnč omyl,
vzniklý sousedním okolek circulus; asz
podłe łał. pod-sluno-viet, srovn. Klaret
Slunoviet. podsolnik v. podsosnik
podsosnik m. — subdira 846 podsosnik
(^: B podsolnyk omylem, odtud pod-
solník Jg.; rym povodnik) ,,ignota her-
Tricholoma gambosum) |
podpora — pohidłenka.
ba“, neznámé. (Zty: svovne], co řečeno
o podslivník.>
[podstálé nt. — substantivum (nomen)
Vokab. 29 podstale; zaniklo.
„podstata f. — substancia Boh. 19 pod-
stata = Vokab. 26 atd. Klaret 74 sta-
tek; ale rkp. C přidává podstata; slovo
samo asi z překladu bible.
podstáli v. podstálé
(podstav m. — Gasius (asi m. basis omy-
lem) Vokab. 247 podstaw ,,de geo-
metria/'
[podstava f. — substamen Vokab. 208
podstawa (jen v Klem.) V. násl.
podstávka — &. — sustentamentum 1965
podstawka podstawa Veleś. atd.
podstolé m. = cironoma (; o?xovógoc)
1004 podstole AB :. Veleś. (circinoma)
ald., pozdłji trukzas.
podsev m. — solea 2574
Boh. 463 (subsolium) ata.
podusk m. = irda 399 podusk (A: po-
dussk B) „piscis'*; Jg. poduśk; ale srovn.
stě. usk — ûstie a né. podoustev.
podusk v. podusk
poduška f. = cussinus (= jr. coussin)
1912 poduska = Boh. 635 ald.
podvala f. = basis 1947 Podvala AB =
Boh. 595 = Wiesb. 825 ald., mejsplse
biblického původu, z mammotreklu.
podssew
wazek = Wiesb. 634 aid. (Klaret za to
provříslo.) '
podvoj m. — ianua 1963 podvoy AB atd.
[podvojenie nt. conduplacio Vokab.
173 podwogenye „de rethorica''.
podvojik v. podvojka
bodvojiti v. podvojenie
podvojka f. = pinnula (A . lext pirrula
omylem; B pymulla oniylem) 1312 pod-
voyka AB = pirulla podwogyk Nn
(ed. Hanka 166) = Vit. Vocb. I, 95 atd.
Lact. Q 6'a: pinnula :- summa pars
naris, nosovy špic, Jg. ciłuje z DuCange
extremitas nasi — pirula, ad formam
pyri. podu:d- v. potvrd-
podzemec m. — ypogeus 2226 podzemecz
AB; umělé, podle řečtiny.
pohaczyerka v. pohadéénka
pohadi- v. pohć-
pohádéénka £.—fitonissa (z /Tv9' vica)
1185 pohadczyenka (B : A pohaczyerka
omylem); newjalo se. Sv. poh(ád5€ina.
