382
páteř m. = paternarium 1909 paterz AB |
atd.; z lt. Pater noster, nc. ruZenec.
[patero numer. nt. — quinticuus Vokab.
694 patero paty atd.
[paterost f. — quinqualitas Vokab. 662, |
paterost, zanikło.
patka f. -: suba 2538 patka (koniext kryk,
patka, vyvrat, pfipasie, niestéje)
Volet. aid.
[patnádct čísl.
nadczt aid.
XV Vokab. 592 pat-
[parnédetÿ &isl. = quintusdecimus Vo- |
kab. 608 patnadczty ald.
patoky pl. m. = feculum 1845 patoki AB
=: Veles. aid.
patrek m. = aristola 417 patrzek (A:
patrzvek B) (75m posupilek) ,piscis”
-patřenie v. dopatrenie
patiénky pl. f. -- dorcia 1183 patrzienki
AB (rým milodienky) (mezi jmény leh-
kých žen).
patñiek v. patřek |
patřienky v. patrónky
pałrna v. vidopatrna
patro nt. = sedalum 1978 patro AB —
Veleš. (fedalum); kontext pivnicč, šíjč,
pohrádka, patro, stuplicé, schrana,
podnoZ, kurník.
"póty numer = quintus Vokab. 603 a/d.;
puol pote /. 696 semis (— puol páté,
nějaká suma)
: quinticuns Vokab. 694 patero paty.
pauczecz v. pamnéec
paućiny pl. f. — cunis 2077 pauczyni AB
(^slabicné |t) atd., ně. pavučina
paúčkaf = aranica 411 pauczka AB (rým
bodnaéka, /vojslabiténé to) ulvořeno
podle lat. aran-ica — paüc-ka; , piscis".
paük m. — aranea 591 pauk — Boh. 213
— Wiesb. 808 — Lact. atd.; né pavouk.
páv m. — pavo 254 paw volatilia cam-
pestria" — Fysiol. 349 mg. ałd
pawalka v. bańka
pavlać f. =: percula 2142 pawlacz AR
(rým vzchodlaë) = Veles. atd.
= paludamentum v. pavlak
= lectega v. povlaka
pavláčka v povláčka
pavlak(a) f. — paludamentum 1918 pa-
wlak (A: pawlacz B), kontext! kment,
Bruchlské (sukno), Polské, kolínské
(sukno). pavlak{a), opatek; piv. asi
psáno pawlaca (a pred o vypuštěno),
pater — pecka.
ойма pak mylné pawlacz B; a 'paluda-
mentum' (purpurový plášť imperátorů)
llumočeno asi ‘purpura’, coż Klaret
přeložil nepřesně pavlaka; srovn. Hal-
tala, CCM. 1886, 444—448 a Kraus, Jan
z Michal., 108 (etymol. lidová z balde-
kin, baldikin, střhm.), RVodň. 67 17
(výklad latinský) atd.
pazdeřie v. pazdero
pazdero nt. = ligustra 2524 pazdero AB
— Veleá. — Boh. 825 — Wiesb. 1131
(pazdexzie) atd.
pazlat v. paZlát
pazneh:het v. paznehet
paznehet m. — unguis 226 paznehet (AB:
paznohet G; pii .ypoctw ptaclva)
Boh. 90 = Veleä. paznoht nd
= ungulus 47% přidáno v B paznehe-
het, omylem;
-- unguis Boh. 429 var. paznohet; text
nehet, v. I.
paznoh(e) v. paznehet
bażd- v. paźć
paźć (pázdé) t. — brachia 1286 pazye
(B: pazdie A) = Boh. 430 — Wiesb.
455 = Vocb. 175Y = Nn 67" (paze) =
pazdy Veleś. = pazdie Lact 1vb atd.;
né. vg. paždí, spisovně obnoveno paže.
Srovn. podpažek.
païie v. pazé
paźina {. = brachon 1323 pazina (A : B
pazna, froli metru); nłjakd žila pri
pazich
païita f. = grapa 365 pazita AB = Veleš,
(kontext kupadla, jéz, stries, struZka,
pramenec), né. pazit = locus grami-
nosus Jg.
pážlat m. = mappula 2337 pazlat (rym
krášlat — ornát, podle něhož ulvořeno);
mini se bohosluzebnd mappula knêze.
paźlef m. — pugio 2158 pazlerz ABTrial.
== Boh. 766 -: Wiesb. 1044 — Mam. A
327 — pazlerzik Veles. aid.
pazna v. paźina
рес {. = clibanus 1968 pecz — Boh. 623
== Wiesb. 868 aid.
pecen m. — liba 1806 peczen — Boh. 292
ald ; srovn. pecnec.
péci v. pečeně, -ec
pecka f. = testula (tisk Festula omylem)
609 peczka ABCG = Veles, aid.
:= nucleus Boh. 235 peczka = Veles,
(mylnë, Klaret sprdvné jadro).
