372
79°, 91° worzech Lact. KK VI“b ald.,
hojné v vostl.;
= avellana 650 urzech AG (‚‚planta
specialis"), necelé, m. vlaský ořech,
v. L.
= avellana 694 orzech (,,fructus'), ne- |
celé jako předchozt.
Uskovy ofech v. lésk. ořěchy
vlaský ořčch v. vlaský (ořech)
zemský ořčch v. zem. ořech
ořeši, ořechy v. lésk(ový) a vlasky
orel m. = aquila 246 Orel AG. = Fysiol.
181 mg. = Boh. 92 .: worel Lactif.
nn Ib ad. ořčš v. ořieš
ořieš m. = sublus 909 orziess — RVodi.
50"a atd. („boletus“), ne. oříš, oříška : :
— Polyporus umbellatus.
orix v. Oryx
Orlicé f. = Dodera 354 orlyczye (jen v B;
AD nemajl); jméno Teky; srovn. Vokab.
Gr. 544 Orlicia, Kera, Renus, Czydly-
ana. Pocházt od piv. orla : = olše, sthn.
arle: : alnus glutinosa: H. Jweceh,
Vys. Mýto, Dod. 25; podobně vuský ná-
zev řeky Orel má cizi püávod.
ornik m. = curista 516 ornik AB = Nn
70'b — Veleś. aíd., mezijmeny koňů;
за 10 dnes tahoun, rumařský kůň.
orodov- v. orudov-
ort m. — quadrans 2051 ort AB — Boh.
867 = Wiesb. 1180 etd. Z nimi.
ovoz v. of
ortel m. — jurisdicium 2308 ortel AB ::
Slov. Tíeb. 18 a(d. Z nimi.
orudie nt. — negocium Boh. 904 orudye
Slov. Třeb. 13 atd. (Klaret — teżenie)
orudovánie nt. = intercessis 2466 oru-
dovaníe — Vele&. (oxodowanie) atd.
orudovali v. orudovanie
orudovnik m. = intercessor 1224 oru-
downik AB (rym bohatnik) = Veleż.
(orodownik) aid.
orużie nt. — pregocium 2145 oruzye
AB atd.; valaš. — náčiní Bart.
= arma Boh. 003 oruzye (var. orudie
F omylem) atd. (V Klaretovi = odénie.)
ovyc v. OYyX
oryx m. — mareum 530 orix ,,de bestiis'';
kontext kozorožec, koléava, oryx, vla-
sict (dvuh gazel afvichych). Jiné jest
palrně orix (marg., text oricz) jest
dvojí, červený a černý RVodň. 164"
— drahý kámen.
| os m.
orel — oset.
osilla (A pro metrum m. -us,
s omylem o m. a-; B assilla, G asilus
správně) 225 oss AB (os G); = Nn
64Ya (ossessoss, omylem napsáno osses,
pak správnč os, ale chybné osses pisať
zapomněl škytnout); odtud bak u Hanky,
Je., KL atd. chybné heslo ossesos,
osuso8; == oss azilla Fysiol. 225 mg.
atd. Překlad nepřesný; os, osa — vespa;
asillus — ovád; né. vosa.
os f. — axis 2170 os — Boh. 775 — Wiesb.
1053 — Mam. A 36" — Nn 68" — Vocb.
175" = Veleś. = wos Velesl. Nom. Jg.
ald.; za lo n£. osa.
osada {. = parochia 1053 osada AB ald.
osadní v. osadník
osadník m. = parochianus 1041 osadnyk
(AB: klaretovskou substantivisact; G os-
sadny podle stě. usu) = ossadní Veleš.
ald.; osadní ı Hus Erb. I, 338.
osamélec m. = orbus 1205 Osamielerz
AB = Wiesb. 1268 = Veleš. = Slov
Třeb. 13 atd. oscidlo v. ostydlo
osdoń? = sechin 672 osdon (rým ulamoň)
„plantae speciales.
ose? — chettus 1279 ose (kontext ucho,
obličej, ssek, ose, židovina, usta, slin::)
osel m. = asinus 518 ossel (rým divok-
osel) — Boh. 193 aid.
divoký osel: onager Boh. 205 dywoky
ossel; Klaret 518 dyvokozel onager
(vým osel); je ledy velmi pravděpodobno,
že misto divodký)> kozel t#eba élsti di-
vok(y» osel jako v Boh. Ale ani toto
člení se nezdá původmí; v Žalt. CIII, 11
přeloženo onagri = losové; je tedy mož-
no, <e čteno přehlédnutlm oslové a pak
teproe onager prelozeno §vog CyQiog =
divoký osel. Tož chyba i stpol.
Syovn. oslokrv.
osénie nt. — seges (G, A segetes omylem,
roli melru) 716 osenie AG озуепуе
Boh 278 = Wiesb. 307 — wosenij Lact.
T'a ald.; ni. osenf.
‘озер т. = annona; přidáno v G odchylné
m. snop(ové) obilé, v. /.]
oses m. — suculus 522 osses ABG — Boh.
190 = Wiesb. 784 ald.; пб. sele, pod-
svinče; p. oses. Svovn. V. Brandl,
ČČM. 1868, 93 a Jg. osesoś v. os
oset m. — ciltis 821 osset AB — tilus
Mam. A 35" a/d.; nyní — scrratula ar-
vensis Lin. Jg».
