kvocna -- Lahoduch.
kvočna f. = cemina 236 kwoczna (A: B
S$ktéCnicé, odchylkou úmyslnou, rým
sojka) ad.
kvocnicé 1. = cemina Fysiol. 283 mg.
kwoczniczie = Boh. 129 kwocznyczye
kwocznicze Mam. A18" — tettev neb
kwocznicze Mam. A 30"; zawihlo. Za to
2ysi kvoéna.
kÿchanie nt. = sternutamen 1563 kicha-
nie AB = Veles. ad.
kńchałi v. kýchanie
kýchavecm. — adrasta 816 kichavecz (A:B
kychawka, rým popnecz) „de herbis
ignotis'* == Rostl. I)rk. 1787; svouiz pol.
kichawiec achülea J2.
kychavka adrasta 816 kychawka B
(úmyslná změna text kÿchavec v. L) =
Nn 68" — Rostl. Strah. — Vele$. — ky-
chawka adrastia nyswurz Dicfb. Gb.
atd.; obyčejně v rostl. helleborus
— ysbus; omyl m. pychavka. v. t.
kyj m. — baculus 625 kiy AC — Boh.
242 atd.
= contus v. tlók.
kyjénicó f. — masa 614 kygyenyczye
/B: kigenícze AC) = kygenycze Boh.
242 (OF: E kygewyczve omylem) —
Wiesenb. 233 — kygenycze Mam. A
29" = Veles. atd.; nynt dial. mor. kyja-
nica, kyjanka Ki. VI: ale że bylo jesté
v XVI. stol. v Čechách, svčdčt Hájek,
dokl. Jg. Gb.
— maza Boh. 233 v. dlubné.
kyjevicć v. kyjenicé
kyla f. = ernea (= hernia) 1673 kila
AB = Boh. 466 — Wiesb. 512: R.-
Vodü. 22Y — Veleś. — Lact. KK 2'a
kayla atd.
kypry adj. = recens 1076 kypri ABC =
Veleš. kýpý (omylem) atd.
hybsen v. kipsen
kyrchov m.
chow (rar. krchow O; hrzbitow F,
triysinou opravou): Klarel britov; né.
léZ krchov.
pl. N. kyrchovové — fana 2372 kircho-
vovc == Veleš.
kysčlicč f. = polenta 1791 kiselicze =
kysyclyczye Boh. 535 — Wiesb. 612 —
RVodfh. 51" — Lact. (,genus legumi-
nis, dicitur a pollen, quod et purga-
tissima. farina") gm. ald.
cimiterium Boh. 735 kir- |
325
kysélo nt. — acentur (rym furfur)
kyssyelo (B * ^ kiselo)
175* — Veleš. ald.
kyšělé mléko v. mléko.
kyta f. — tuca 713 kyta ABCD = RVodň.
72" — Veleš. atd.
kytle f. = subitura 186% kitle AB = Boh.
554 — Veles&. aid.
kyv m. = nivo (A: B hino omylem) 1373
kyw AB ,,de motibus corporis"; Gb.
doro; ,,srovn. niverc winken Diefb.''
kývanie v. pok$vanie
Всей! v. žert
kzlo nt. — poderis 1878 kzlo AB — Boh.
852 lezlo (omylein) — kuzlo Veleś. (omy-
lem) Georges s. poderes (: - :zoÓTj ono):
eine lange, bis an die Knôchel reichen-
de Klcidung“; konfext rubaź, kzlo,
podlina. Gb. dělá k slovu olazntk: srovn.
viak polské gzlo (ve X ITV. stol. ještě kzto),
dial. zglo — ko8ile, rubiś: B:ückner,
Słownik elvmol., 1927, 166b dohládá:
„može to samo slowo, co i czechet:
picrwotne ktslo i kbstlo'“.
kžert v. žert
1800
kysselo Vorb
Labé f. — Albea 344 labie (AB: Labe E;
rým lûzé) — labyc Boh. 66 — Dieíb.
Gloss. = Lact. atd. = labe RVodn. 53"
ald. Fem. se drží ještě do XVII. stol..
do Kostelce: nad Labí: Žižka Freib. 50
atd.
Srovm. polabec.
labut f. — cygnus 277 labut AG = Fy-
siol. 267 mg. — Boh. 95 = Wiesb 670
- RVodfü. 48" — Lact. ałd., = labud
Veles. — labud Diefb. Gl.
łaciny adj. — nobulium 1396 laczyno AB
(rym draho) aid.
laćnost f. — esuries 1372 lacznost = Boh.
472 atd.
ladec m. = alinum 711 ladecz (koniext
ladec, loza, řápek, ohřizek) „de fructi-
bus arborum“.
ladny adj. — nitidus (B: titidus A omy-
lei) 1220 ladni ABTrial. o7.
Lahod m. — Favonius 188 T.ahod ABF;
zkráceno z Lahoduch v. t.
laboda f. = deliciositas Exempl. 205 gl.
lahoda atd.
iLahoduch m. = Favonius Vokab. 320
lahoduch (niezi jmemy větrů; z toho
u Klareta Lahod v. /.).
