306
858 (artawa) a/d.; Gb. „ze stněm. knip |
= messer'“'. Mě. knejp.
knýst- v. kníst- |
knýzděl v. brýzděl
kóba f. = vago 276 koba AB = Boh. 90
— Wiesb. 712 — kvoba Fysiolog 697 |
mg. = Nn 64" — Velc&. (koka omylem).
„Z nśm. Koppe — corvus'' Matzenauer.
kobéna 1. = barliates 301 kobyena =
RVodù. 48Ya; ,,aves. .
ad magnitudinem alaudarum dřevo-
rodci'" Lactif.
kober m. — nageum 1876 kober AB —
Veleś.; , nageum — pallium tenue Du-
Cange“ Matzen., Csl. 48——49, kdež další
výklad, srovn. násl.
kobeřec m. capete (AD: capetum B;
místo tapetc) 1875 koberzecz ABD
Boh. 737 = Wiesb. 895 : Nn 71"
Veleś. -: Slov Třeb. 11 atd.
kobes v. kobos
kobirastel m. = zelentides 295 kobirastel
(A, rým chrastel: B kobirastew) =
Žídek, vhp. krakov. (LEM. 1837, 231):
zaniklo, nějahá klaretovská vkvácenina.
| kobšuch
de lignis crescunt |
kobka f. = teges 2075 kobka AB =
Veleš. = Wiesb. 1408 ald.; ujalo se.
Matzenauer: ‚‚z něm. kobe, koben
domek. |
koblása f. = salsucium 485 koblassa
(B : A klobasa) :- Boh. 44 (var. klo-
bassye O, klobassa F) = klobasa
Wiesb. 489 — koblassa Nn 67" — ko-
blasa, klobasa J.act. ald.; nynt klobása,
dol. koblása.
koblih m. — pastilla 1806 Xoblih
koblych B)
ald.; nyni kobliha, dial mor. koblih.
koblücek m. — caleptra 2149 kobluczek
(A: klobuczek B) (,, arma") — Boh. 586
(var. klobuczek) : =
651 kobluczek Vocb. 175Y = kob-
luczek Żelezny RVodń. 55" = klobuczek
Nn 69Y aid. Nymi klobcułek.
koblák m. — pileus 1937 kobluk = Boh.
(A:
586 (nar. klobuk) = RVodn. 59° =
Slov. Treb. 12—Lact. aid.; nć. klobouk.
koboli m. — kitulinus (A: gitulius B) |
11358 kobolt AB (kontext Zráé. . kobolt,
tatrman..). Z nmi.
kobos m. — nablum Boh. 966 kobos (var.
kobes, kost (omylem):- Wiesb. 58
(v Klaretoui prisluSnd partie schdzt)
= Boh. 293 (ver. koblihy) -
klobuczek Wies. |
kóba — kocana.
nebosy Veleś. (misto na kobosi omylem;
Gb. uvádí kobosy nesprávně, proti textu).
Všechno asi z эпазтной. 1. Рау. ХИ, 16
cymbalis na kobosi bibl. stë.; a to z (ur.
kobuz, né. kobza; v. Niederle, NVCs.
IX, 71/2.
m. calpedra 1937 kolsuch
(kp. opraveno z kohsuch) ,de vesti-
bus“. rým koblúk. Gb. dodává „místo
caleptra — mitra tegens caput Du
Cange. Z ném. (posmüSného) Kopf-
Schuoch nebo omyl m. koblücek v. t."
Druhá alternativa není možná, bráni
metrum Lo a koblúček je již ve v. 2149
caleptra, což tedy mluví i proti opravě
calpedra v caleptra; první alternatíva
vovnéz nemo£nád, již pro fingování slova
něm. Nejsplše calpedra autoy spojoval
s calpo = kopyto a přeložil holčuch
(dokl. v. u Gb. s. v.), což opisovač změnil
chybnč v kobsuch a korektor nedokonale
opravil v kolsuch. Sromn. calopes —
holzschuoch Lexer.
kobyla f. — equa 535 cohyla — Hoh. 185
atd. Svovm. kobyly.
kobyldk m. : equilio 2204 kobylak AB
— Veleš. atd.
— mango Boh. 744 kobilak
1015 (kobilarz). Kľaryct konict.
kobylář v. kobylák
— locustus 422 kobyleczna
srorm. locusta — kobylka
kobyli v. kobyly
kobylka f. — locusta 595 kobilka = Boh.
210 (var. kolebka omylem) atd.
kobyly pl. f. fala 2546 kobili: lešení
v sladovné, srovn. nt. kozy a Jgm. ,„ko-
byla — lešení nebo podstavek, na
němž jsou položené lísky''; Gb. mylně
kobylí adj. kobysastel v. kobirastel
kobza v. kobos
koc m. = adromade 1871 kocz AB =
Boh. 559 (var. kolcz omylem) — Wiesb.
624 (andromada) = Mam. A 14" (= an-
dromeda) — Vocb. 175%. Ze st/hném.
kotze (masc) — grobes zottiges Wollen-
zeug, Decke oder Kleid davon Gb.; an-
dromeda — vestis de pellibus ovium
Wiesb.
kobylećna 1.
„pisces””,
DuCange.
kocana i. = iacinctus 810 koczana AB
Trial. „de herbis ignotis‘‘. Gb. dodává:
srova. mor. kccan(k)a jiva; stp.
kocanki i kotanki, oboje helichrysum,
