290 chvistacka
chvistaëka |. = dissenteria 1711 chvis-
taczka AB = Mam. A 27V =.
tawka RVodň. 58“ atd.
chvistavka v chvistačka
chvojicč f. — pinus 661 chwogyczye (BC:
chvogicze A), 340 chwogycze: ,,herba'';
v Klavetovi nástolnik.
chwis-
= esula Boh. 340 chwogycze. ,,plan- |
tae''; né. chvojka.
chvojičky pl. f. — pirrea 901 chwo-
giczki AB = chwogiczki AB .. chwo-
giczki RVodñ. 50Y ,,de fragis"; srovn.
chvojicé.
chvojina f. =: sarpedo 838 chvogina AB:
rym pesgaliaria; „de herbis ignotis”” =
RVodn. 54Ya.
chvor m. =: irreticulum Boh. 930 chwor
(v Klavetu příslušná partie schází), druh
siti vybáfshé. Gb. wvádi dra doklady ze
zápisů Kolínských z doby kolem v. 1500;
jiný zápis z Jaroměře 1545 Winter,
Obvaz, IT, 526; jiné dva doklady z Jádra
a Alchůn. Jgm Ztý má rovnčž dva další
doklady chvost v. třasochvost
chvost m. = caudula 219 chuost AB
(o plácích ) atd.
chvosták m. =- artita 1208 chvostak
(rým bosák) AB ,,de nominibus per-
sonarum'’.
chvostánie nt. :: convapulamen 2655
chwoztanie - Velei. (vapulamen) —
=- Wiesb. 1380 aid. — mrskdni ldzeñ-
ským chvostem při koupelí.
chvostats v. chvostanie
chvostiáče v. chvo§éidée
chvośćiśce nt. = scopa. 1977 chvosczis-
stie — chvostyscze Boh. 808 (var.
chwoscziscze) — Wiesb. 1103 atd.
chyle v. ohple
-chylný v. příchylný
chyra f. = chimera 309 chira AB ,,de
monstrosis hominibus'* Nn 66";
srovn. dvyra — Sfinx v. t; Gb. cituje
z Diefb. cimera = hure vel monstrum;
laktéž stě. chýra = nevéstka; Gb. do-
kládá ze Štít. a Ev. Ol. Zde asi bude kla-
retovská zkvácenima m. Chimera; takové
přijmt měl m. př. Štěpán z Kolína XVi
(svov. VČA. 1915, XIV, 159—162).
chyśćf = talamns 1983 chyssye (BTrial :
A chisse) = Veleš. (cituje 112 Dobrovský,
1818, Gesch. 308) ald. Svov, chySe Hus
Orth. 14.
— jablań
chy&ka f. := cellula 1983 chiska AB
chysska Veleš. atd; mint se záchod, jako
oby*ejné stě., v. Gb.
chytadla pl. nt. = aptricula 2660" chi-
tadla = Vocab. 175Y; sroun. chytal
aptra Vocb. 175"; Gb. dodává aptra
= dunztAóqvAAa DuCange; kontext chy-
tadla, ciplik, sochor, omyvaé, lepaé —
mezi výrazy lázeňskými.
chytal v. chytadlo
chytava f. :- discus 2127 chitaua AB:
„umělé“ Gb.
chytra m scriha 941 chitra AB; Gb.:
„ve významu zúženém učenec, zá-
koník, ein Schriftgclehrter"; termin
biblický. — Osobní jméno stě. je hojně
doloženo. chytyny v. chytrna
chytrna f. — zophistria 1618 Chitrna AB:
Gb. cituje k tomu z Diefb (zophistria)
„ein Kunst um einander zu betriegen‘‘,
(chytrocina. f. Sophisma Vokab. 216
chitroczína (jen v Klem.; v textu zde
mezera; v. pozn. k tomuto versi); Lact.
překládá chytromluvna.
chytromluvec v. chytromluvny
chytromluvna v. chytročina
(chytromluvný adj.; pl. f. = zophistica-
les <artes) Vokab. 472 chitromluwne
(M. chytromylne F omylem).
[chytromuž m. = zophista Vokab. 217
chytromuz: ,,strojené‘“ Gb.
Překlad slova sophista však v Klarctovi
schází a zdá se, že se zachoval v Comest.
222* dva chytromluwcze sophistae,
Lact. chytromluvecz sophista aid.
Srovn. následujtci.
chytvomylny v. chytromluvny
chytroň m. — butorius 269 chitron AB;
» olatile'*; Gb.: ,,Rohrdommel Diefb.'*
chytrost f. — astucia 53 chitrost AG ald.
Ipokras m.: (=‘Inmoxodtnç)> Ypocras,
Galicnus 895; Galyen, Ypocras 1725:
u lat kontextu.
Irdan m. = Tber 368 Yrdan AB (rym
Jirdán): Gb. „jméno řeky, strojené a
znetvořené“. išpevys v. mišpilic
Iznák m = Isnacensis 954 yznak; Gb..
„kdo je z Isenachu, Eisenachu“
Já pron., v. jáz.
jablaň f. = pomus 664 yablan (A : BG
yablon) = yablon Boh. 254, Wiesb. 247,
Nn 65" aid.; jablañ jen v rkp. À, dial.
