husinec — chalupa. 285
husinec m. = anscrium 214 husynecz AB
— Boh. 122 = Vocb. 175" — RVodí.
53" — Nn 64 (hussyencz omylem) atd.
hüsle pl. f. — figella Boh. 963 husle —
Wiesb. 51 = figellum Mam. A 22" ald.;
Gb. zase navrhuje čtsti fidella = fidicula,
lyra, omylem, svovn. hudec a hudečstvo.
V Kluretoví mezera. huspen- v. uspen-
húšč m. = densetum 613 ABC — Boh.
231 — Wiesb. 240 — RVodń. 46Y =
husst Vele$. ^ hausst Lact. (2x), mc.
houšť /. atd.
hut f. = arda 2593 hut — Mam. A 14! —
hwth Vocb. 175*. (Zty: 1390, 11 Mart.
arca lateratorii.. una cum fornace..
cum latcrario dicto huth seu stodola :
Knihy lounské, exc. Sck.)
hutrajch m. = fumigax 2628 hutraich =
fumax hutrich Mam. A 22V; syovn. arse-
nicum hutrych XV" yhp. mus. IV H
28 f. 139* atd.
hüzev f. — restis Boh. 780 huzew —
Wiesb. 1064 — RVodü. 49" — Mam. A
35- — Vele&$.; v Klavetovi neni, mo£no,
že schází.
— rudens Boh. 927 huzew; Klavel! za
to hûzva.
Ри Зоа f. — rudens 2649 Huzva — Veles.
ald.; syovn. hüZev.
hvézda f. — stella 38 hviezda : : Boh. 14
atd. Sroun. béhohvézd(a), sbèrohvèzd.
hvézdan m. = lurax 822 hviczdan AB
hwiezdon RVodü. 406 ,,de herbis igno-
tis''.
hvězdář m.:
darz ald.
jhvězdářstvie nt. = astrologia Vokab. 254
hwyezdarzstwie ald.; svovn. násl.; Kla-
ret hvèzdnost.
hvézdárstwvo nt. = astronomia 1620 hwie-
zdarstwo Veles. aid. Syovn. hvézdátstvie
(hvézdéna f. — astronomia Vokab. 253
hwyzdygena (F : hwieZdiena Klem.).
V Klavetovi hvézdatstvo v. Z
hvézdnik m. — astrologus 1088 hviezd-
nik AC (v C zachovdno jen hw...)
později hvězdovník.
= stellaris 406 Hwiezdnik AB ,,de pis-
cibus“ (rým solaris).
hvëzdnost f. = astrologn (pro metrum ^".
astrologia; *vym astronomia) 1620
Hviezdnost — Vocab. 175* wyezdnost.
hvězdoň v. hvězdan
astronomus 1079 hviez-
hvězdopád m. = asub 171 (m. asus: rym
vrub) hwiezdopad AB :: asus Vokab.
272. hvězdoplaz v. běhohvězd
hvézdovid m. =— astrolabium Vokab.
273 hw yezdowid.
hvëzdëna v. hvézdéna
hvizd m. = ortagon 279 hvizd АВ =
RVodń. 48Va — Fysiol. 525 mg. (, sonut
tenui voce cum rostro“, odlud jméno;
nyni kulik charadrius K/. V.). Gb. svov-
nává omylem ortogometra rephun
z Diefb. (je ło ortogrameta kozlik v. £.).
hvizdanie v. zahvizdanie
hwyzdygena uv. hvézdéna
hviïd'm. = sono 693 hwyzd АВС; za lim
otech avellana; $odues dial. hvíZd =
cervivy orech Jg. Ki.
hybanie nt. — mocio 1349 hybanie. ad.
hybati v. hybanie
hYl m. = spagus 222 hyl AB = Fysio-
log. 641 mg. = Bohem. 109 = Nn 64"
:: Wiesb. 685 — RVodü. 49" — Lact.
nn V*b bayl, a/d., vg. hejl.
hynàt m. — spado 534 hynst AG — Boh.
187 = Mam.D 308": Lact. oo I*b aid.;
svovn. prohyndtie. Ze siném. hengest,
hengst Jg. KL. ata. hyo v. jho
hyzditi àur.: praes. 3. sg. (omnia) culpat
Fysiol. 662 gl. hyzdv ad. Svovn. po-
hyzditi. -hyzdny v. pohyzdny
hy£dé f. — coxa 1297 hyzdie (A: hyzye
B) — Boh. 460 (var. hyze) — hyzdie
Veleś. — hisdie RVodü. 56" — Lact.
(hayŻdie coxe) ad.
Srovn. hÿZdicè a hyze.
hyždicč f. :coxira 1332 hizdicze =
hyzdycze coxua Vocb. 176" (as: omylem
m. coxira). Gb SS. I, 529b „v kap. de
membris (omylem m. coxa — kyéle)'' --
ale coxa je v Klaretovi jiż vyse, ve u 1297,
přeloženo hýždě, v. L; na tomto mist:
však se mini Hly v hy£dich, svovn. po-
dobné názvy v kontexlu plicnicé, stavni-
' cé, stehnicé atd.
(hyżć var. = coxa 1297 B hyzye —
Wiesb. 501 — hyze Boh. 460 O — hyze
Nn 67Y aid. V Klavelovi za to hyZdé,
v. L.
Chalupa f. — magale 1946 chalupa AB—
Boh. 594 — Wiesb. 824 == Veleš. =
chaluppi RVodf. 64" aid.
chaluz- v. chaluż-
