280 Horkovoden
Horkovoden m. == Ausona 371 horko-
voden (A: B czorkowoden omylem):
„podle souvislosti prý řeka nějaká,
strojcné“ Gb.
(horkozona f. torrita zona Vokab.
284 horko zena (patrnf m. -— zona
omylem; půl překlad, půl přejetí, jaho
na pi. hodloj, bavina alp.).
horký v. horko, pěnohorký
hoyno v. ovna |
hornúch m. :- amiram Fysiol. 155 mg.
hornuch (,,monte nidificat‘“ — odtud
český název). Z toho:
hornúš m. = amiram 294 hornuss (rým:
canapeus; odiud ziněna z hornúch v. t.)
horben v. Ptihorpen
Ногйсеп m. = Flegeton 870 horuczen
(ATrial.; v Trial, = Cochitus omylem
— hrabiéna.
s heslem právě ve verši předcházejícím, |
v. Plapolet). Gb. vykládá, snad správně,
z horúcný; ale je možno vyložiti i za
zkratku klavetovskou z horúcí oheň «. t.
Horúci oheň m. — Flegeton Vokab. 436
huruczy lohen (F omylem: KI. horziczv
ohen opravou). Srovn. horúcen, podle
7. szvgi plevédvv.
hospoda /. = hospicium 2100 hospod^
ald.
hospodar m. — pater familias 2249 hos- |
podarz atd.
- : hospes 2188 hospodarz atd.
hospodäïstvie nt. — hospitalitas 1532
hospodarzstvie aid.
Hospodin m.:- Kirius 2106 hospodyn
(za řecký vývaz uzat vyraz jié tou dobou |
4astavalý) atd.
bospodyné f — hospita 2189 hospodyníe
atd.
host m. — hospes 1116 host — Boh. 749
atd.
hosták m. — veno 1202 hostak (jm zu-
bik, osták) AB ad.
hosténic- v hostinnic~
hostinic- v. hostinnic-
hostinnicé f. — hospita 2093 hostynnyczye |
(B: A hostenycze); varianta hostenycze
nemusi byt? omylem, ale hláskovou va-
rielou, s’oun.z hostienicze XV* Tk4£,
Nauč. brn. 78 (dvakrdl); v obecnici
anebo v hosténici; hosténice slove
miesto, v němžto přijímáni bývají
hosté odjinud příchozí 1564 Hus Pos-
| hotovnost f.
tilla 2, CLIX b. (Zíy: hosténice též
Rosa, Cechor., 362.»
hostnicé f. — hospitarium 2375 host-
nycze; Gb. ,,síá pro hosti, Gastzimmer''.
promptitudo 1454 ho-
townost (rym sprostnost, následuje
tvrdnost, ohavnost, ûstavnost) : Vo-
kab. 403 (promptitas). Gb.: „omylem
1. hotovost“; ale vým, kontext i pramen
svědčí proti změně. (Zty: též v Arch. Č.
IV, 350 hk v. 1412.)
hotovost v. hotovnost
hovado nt. — bestia 465 hovado AG —
Boh. 160 — Wiesb. 757 = Veleś. =
Vocab. 125" — Nn 69" atd.
hovéída v. hovśdina
hovédina f. — pecudina (caro) 1831 ho-
viedina AG = Veles. — howieda Wiesb.
1284 (omylem m. -ina) atd. (Zty: též
Zidek, Správ. 32, 40.)
hovnivdl m. = scarabeus 580 hownival
(A: B hownowal; rÿm rybal) = Boh.
209 (O: howno al E) — Wiesb. 805 =
RVodn. 51" = VeleS, — Lact. (sterco-
rarius) atd.; pozdéjii doklady gm.
Syovn. brucus ventrosus non valens
bene volare hownywol XV" rkp. Mus.
XIIL 1 f 68%; na 3palky hovniválü
Br. na Lev. 26, 30 (s měkkým 1); srovn.
né. hovnivár, brundibál, brundibár aid.
Kt; /vav hovnovál patrně pozdější, od-
chylný.
hovnivec m. — merdifcr 1251 hovniuecz
AB : - VeleS. (merdifex) ad.
hovno nt. merdula 491 hown (rým
lajno) atd. hovnoval v. hovnivál
hva- v. t, jhra-
brab m. =: congru[u]s 424 hrab AB. Gb.
dokládá „,congrus hasela.. Wels
Diefb. Gloss''; „de piscibus".
-hvabaí v. pohrabać
hvabanie v. hrabanina
hrabanina f. — migma 2513 hrabanina
AB — hrabanie Veleś. (srovn. mé. hra-
banka); biblického původu (tam = sti-
pula Malach. IV, 1).
hrábě pl. f. = rastrum 2517 hrabie =
Boh 806 = Wiesb. 1102 = Nn 69"
ald
hvabé v. hrabie
hrabièna f. — comitissa 977 hrabiczna
(płediśm šlechtična baronissa): Gb.
„Strojené, podle šlechtična“
