278
hnula part. f = mota (rým A čistota)
1403 hnvla A; jen zde; patvně pro vým,
z mammoireklu terra mota est hnula sé
jud. V, 4; Z. 62,9; Mt. XXVII, 51 aid.
(hnüti v. hnula 2 hnutie).
hnutie nt. = motus 72 hnutye AG
Rostl. Drk. 193Y; ve Vokah. hnutov
v. f.
= mocio Vokab. 66 hnutye ald.
[hnutov m. motus Vokab. 305
Hnutow, odborný termin fysikální, též
později, XV* v Naved. hvězd. Rozbov
1, 194.
hoble f -: rasile 2624 hoble = Boh. 885
= Wiesb. 1201 (Gb dodává rasile =
Schermesser, Schaber Diefb.) atd.
hoblen m. = hesper cancros 1704 hoblen
(A : B holon): vým buchen; Gb. dokládá:
»hespercancrios Rippsucht Diefb.''
hod v. hody, příhod-
-hoda v.
hoda(vý) v. přihodavý
hodina / = hora 71 hodyna ald.
-hodivý v. přihodivý
hodloj m. = orlogium 2379 Hodloy, Gb.:
„z orloj“; avšak je to poloviční přiklo-
mění slova latinského. horo- přeloženo
hod- a -loginm zkráceno v -loj.
hodné v. hodný
znáhoda |
-hodnost v. vhodnost |
hodný adj.
Veleś. aid.
— magis aptum Exempl. 16 gl. hodne
atd
hody pl. m. — festa 2395 hody atd.
[hofer var. v. podruh hoheň v. oheň
hochl- v. och-
-hojéd v. nohojéda
hokolec m. — hora 1829 hokolecz ,,vestos',
(rym: Sponec); kontext kabátec-hokolec-
Sponec-podolck- kozisek; Gb. ,,v. oko-
lec''.
hokyné f. — penestica 2195 hokynie =
Boh. 252 (var. fragnarzka) — Veles. ad.
hól f. — stipes 607 huol AC = Boh. 241
(hol) = Wiesb. 251 (hol) =
(baculus) Lact. C VYb atd., ně. hůl.
holačka f. = turbus 2140 holaczka AB
(rým chrkačka; při výpočtu her)
halaczka Veleš. holata v holota
holtuch v. kobżuch
holéhumence v. holohumnice
holec v pesky holec holek v holen
abilis 1263 hodní ABG
huol |
hnula — holota
holen f. = tibia 1294 holen AB = Boh
462 (vav. koleno) ald.
Srovn. tibia lajtka holek (misto holen
omylem) Lact. D 2rb a holeno.
*[holeno: tibia Boh. 246 (F koleno, E ko-
len; oboje ast omylem m. holeno « holen,
jak má správně vkp. O; melvum žádá
holen, fak i paralela v Klaretovi, v. t.).
(Zty: holeno holinka 1441 Arch.
Č. XIV, 441.)
holič m. = rasor 2656 holicz = Boh. 940
= Veleš. atd. holofard v. holofrd
holofrd m. = leopardus 528 holofrd (A.
Trial: B lewhart změnou úmyslnou):
asi omyl m. holofard, neboť pardus =
= fard /. a leo Pozměněno v holo-; Gb.
„přetvořeno z levhart“ .— ale 'holo-
f(a)rd' Zdáddá metrum. Nicmén£ tato va-
vanta levhart ovládla
holohumnicé f. = tugurium Boh. 830
(var. hole humencze O) aid.
holomek m. — assecla 993 holomek ABG
Boh. 383 — Wiesb. 403 — Nn 66" —
Mam. A 15" — Mam. F 85%a — holumek
RVodń. 54" aid.
Holomůúčen m. = Olomucensis 955 Holo-
muczen (odchylné; snad omyl m. Holo-
múčan nebo m. Holomńicenin).
holon v. hoblen
holopérko v. holopéro
holopéro, nt. - penniletum 207 holopero
AB = holoperko RVodü. 48*a; svovn.
osobní Holper XV NBydž kniha nejst.
(E. Malý Progr. G. NBydž. 16) a Holo-
pírek (jméno hocha u Kunětické, Do-
spělé děti), ». 1. holoplisée.
holoplek v. holoplesk
holoplesk m. — superficies Vokob . 246
holoplek (Kl.; I hladplesk) ,,de geo-
metria'', nejasné.
holopliióe nt. = nudipulus 239 holo-
plysszye (B : holoplissti^ A) = W'esb.
1248 Rkp. Volń. 47% == | 1 -
plisstie Mam. A 19v =: holuplisstie
Veles.; v Nn 64" holoplyseze pennilen-
tum omylem (sroun. holopéro), pozdéji
holoplisté; slovensky holopľúšča.
holota m. — canilio 2245 holota AB —
Mam. A 18%, 28V = holata canile Veleś
(omylem) atd.
= mulio Boh. 744 holota = Wiesb.
1014 atd.
