248
buval m. = butalmus 523 buval A (bu-
wol BG) = bucalinus Boh. 196 (omyl, m.
butalmus). buvol v. bubal
-buzenic v. ubuzenie
bydlo nt. — mansio 1945 A — Boh. 591 |
— Wiesb. 820 atd.
vestibulum v. bidlo)
Byd£zovsky adj. —.Bidzoviensis 959 bid-
[=
zowski A. Srovn. Iuvenalis Bidzovien- |
sis 1557.
byk m. — thaurus 518 byk ABG Boh.
184 — Wiesb. 280 — Nn 70".
byk moir(s»ky m.. onocenthaurus Boh.
85 byk morzki E (byk morzsky O)
(Gloss. překládá však bůk)
'býkovec m.
wecz
thaurus Astr. 355 gl. biko- |
Vokab. 295. Ujalo se; dohlady |
z Lék. B 17, 18" atd. uvádí Dobrovský |
Gesch. 1818, 288; Jgm. Slov., Rozb.
1842, 193; Kt. ald. Znamení v ekliptice;
v Gloss. snad schází.
byl, su. = nocha 766 Bil AB; srvoom slé.
byl sti sny = herba tectorum Isa.
XXXVII, 27. (Pror. Olom. 31") ata.
V. 1. érnobyl.
byle nt. = legumen 821 byle AB :- Boh. |
317 — Wiesb. 344 - Anon. hV =
RVodň. 40"a (beyle) aid. Svovn. pol.
byle.
-bylstvie v. zabylstvie
[?byssie? :— polcna Vok. 269 byssic „de
astronomia".
bystfina 1. = ruitus 241 Bistrzina ABG —
Mam. A 23" ald. Podnes: ale Dobrovsky
1818, Gesch.119 praví: „lánzst voraltet':
byt, f. — ens 32 AC = Vokab. 366
Veleś. (byth) a/d. bytec v. bitec
-bylek v. dobytek, nabytek
příbytek, přiebytek
bytel (bytel) — arbo (A :arba B) 805
bytyel (B : A bytel) = Rostl. Strah. 368
RVodñ. Jgm.; fraxinella bytiel li-
| Cajch m.
buval — cedif&.
jest — est 40 gest (zvieredlnice Vespe-
rus est); platna iest Astr. 561 gl;
wzkazala iest Exempl. (v. vzkázati);
jsü — sunt 1065 gsu A (jsó magisteria
mistrovánie).
bytovánie :: entitas Vokab. 366 byto-
wanye ald
bývá 3. sg. vb. iter.: fit 1975 byvo. À
(bývá legittímus súlož).
-byvač v. zabyvač
-byvanie n. dobyvanie, prebyvanie
bývatí v. bývá
byzant m. = bizanca 2055 bizant A:
srovn. zlatý, ješto slove byzancius Mil-
lion 67%, za dva byzancie t. ald. (= be-
nátský dukát).
-bzdec v. Obzdec
bzdě- v. pzdě-
bziny pl. f. vaccina 685 bzini ABC
= vaccinia Boh. 272 (var. psenky) —
Wiesb. 293 - vacominum Vele$. (chyb-
né m. vaccinium) afd. Né. bezinky.
-c v. nic
-cúb v. vrchcáb
caracter 2589 czaych A-
= Voleš. (czech) atd. Ujalo se.
cajkéř v. arkéř
cál, m. — mna 2055 czal A; duas mnas
czalom Exempl. 1131 gł. Zaniklo.
calta, f. — cunea 1839 czalta AB — Vo-
cab. 176* -- Lact. aid.
caplość v. kaplośt
carzenie v. tracenie
caskün v. éaskán
cass v. kag
causa v. částa
catka v. zátka
cecek in. mamulla Boh. 437 cecek
(var. cecík) — Nn 69%; at4.' im. cecik
Klaret mui seskv.
Lactif.
| [cecik m. = mamilla Wiesb. 467 czeczik
čidlo Lék B 114" (= Ms. bib.147 Jgm ), |
sigillum Salomonis bytel Mam. F 7161,
arha (m. arba) bitel Rstl. Drk. 178a 1.
bietel t. 178a 2 — Gb. s. bitél, bitel.
býti vb. dur. = esse 16 byti A (esse byti
učené chtě..); polehčen má biti Astr.
561, zata(t)a mâ biti /.
bieše: biesse dvé čtyř fict Vokab. Gr.
693;
bud — sit 220 bud A (bud' anetarium
kačinec),
|
= Boh. 437 F — v. cecek. S70vu. Hus,
Orthogr. (ed. Sembera 29): Racek chce
ssáti cecik ad. ciciva v. tétiva
cédidlo nt. — quaxilla 2023 czycaydlo B
(A. czedydlo) — czedydlo squalus Boh.
664 .(czyeczydlo O) — czedidlo quaxil-
lum Mam. A 33" — Wiesb. 921 — qua-
xi!lus Vs. aid.
cedí& v. zřě
cedříš m. — cedrus 647 cedrziss AC. Podle
sousedniko cypie$; janak stě. cedr.
c£hel v. téhel
