SLOVNÍK.
Pozn. V tomto Slovníku jsou uvedena všecka česká slova všech textů, v obou
svazcích otištěných, všecky varianty i čtení chybná a mylná; tučně tištěná hesla
označují Slova, jež jsou doložena před Klaretem ; kursivně tištěná označují slova
buď Klaretem nově utvořená, anebo u něho po prvé doložená ; vpravo jsou připojena
i ta slova základní, jež jsou doložena jen v složeninách nebo odvozeninách. Hesla
kursivou otištěná mívají, jsou-li jinde doložení nebo přijata do spisovné řeči, doložku
„atd kde ji není, neznám jiných dokladů. Heslo má formu takovou, jak je doloženo
u Klareta ; není tu tedy hleděno ani k důslednosti ani k správnosti jazykové. Čísla
bez citátu označují verš Glossáře ; doklady ostatní jsou citovány obvyklou zkratkou,
jsou omezeny a končívají Lactiferem. Rovnítkem (==) označeny doklady, jež obojím
zněním (latinským i českým) se rovnají zápisu prvního citátu ; odchylky od tohoto
zápisu se potom vytýkají zvláště (při tom však k písutskym chybám latinského znéní
sc nehledí). Hesla u Klareta nedoložená jsou označena [ hranatou závorkou.
A conj. — ac 1490 a; syptember a rzygen
Boh. 32; straka ze kte a dvě v kcř
Fysiol. 581 mg. ald.
abatyść f. — (a)blatissa 978 abatysse afd.
abeceda {. = alphabetum 2434 zabeczeda
A; asi omvicin jimak stě. abeceda.
adys 1. drb
Achské adj = Asanicum 1916 achsske A;
= Nn 74"; pozdłji aśskć (= assanicum)
Vocb. 175"; aske asamitum 1916 B
(Gb. SS. I, 6, 19 „.lidovou etymologii
z aksamit", mylně, neboť aksamit
axamitum, v. násl.);
aksamit m. — examitum Boh. 553 axamit;
axamitum 1866 axamit AB ald. ; = lat.
Sroun oksamitowe rûcho (V3. = poly-
mita, vestis) aid. W.;. Kroje, I, 36.
akštajn m. = gagates 153 akstayn A,
akssten B, aksstyn G; -- gagstyn
RVodň. 162" atd. V rýmu s kalštajn, v.
t.; ze si¥hn. agestein, acstein: Janko,
CMFL. 1923, IX, 103.
Albrecht m. — Albertus 1049 albrecht aid.
alcipfé&t (-i$t) m. — archidiaconus alczy-
przyest Boh. 388, alcziprziest 1020 —
Nn 66", alczyprzyesst 1020 B, arczi-
przisst 1020 G, alczy priest Vocab. 175",
anczyprzisst Boh. O, anczyprysst Lact
S. v. ald. Ze stfhn. orzepriester Gb. SS.
aldr m. =- onichinus 152 aldr. V. Janko,
CMFL. 1923, 1X, 222 (z altur =: oltář,
siřhněm.); zaniklo.
ale conj. — ast 10714 ale a/d.
almaric viz almazic
almatie (. - gazophilacium almarzye Boh.
647 — Wiesb. 904, Vocab. 175b; al-
myerze Boh. E, almarra Boh. O; almar.a
almarzye Vit. 93b; Klaret počeštil, v.
tajník.
almazic f. = almazia almazicz 1849 A,
alinarzycz B; sic. almazia — ománkové
vino : výklad z lt. almasium == litkup
Gomb. Mel. Gl, příp. -ic k uvarovdni
hiatu in, icé.
almuZzna f. — elemosina 2454 almuzna ad.
almuźnik m. — elemosinator 1253 al-
musnyk aid. anci- v. alci-
andë- v. anje-
andielek m. — lambucus 392 andvelek.
Ryba, vodní zvíře: Kt. Gb.
ane- v. anÿz
anjel m. — angelus 34, angel — Boh. 13
angel = Boh. min. 216, Nn 62" aid.
anyz m. = tirania Boh. 355 anvz = 871 G
(871 A tiraua). Z Am. anís, mad. ánizs,
ll. anisum : Gomb. Melich, 99—400.
apoßtol m. — apostolus 1039 T (aposstol):
ale orig. asi dial. jap- pro vers, svoun.
