Dopisy z roku 1474. 237
mně chodí, praviece, Że nemohi s celý úrok býti, aby jim byla milost učiněna,
ukazujíce na Mezimostcké, že jim pan Zdeněk svatohavelský odpustil a že v tom
s nimi milostivě nakládá. Jät sem proto kázal rychtáři, aby kázal z plna dáti, ale
znám to po lidské záhubě, že toho nedovedem, a zvláště tento úrok jim těžce příde
dáti, ješto nemají na čem dobýti. Také Mácha [z] zdejšieho předměstí třikrát spálený
měl by dáti VI kop za duom, i nynie nemohu jich na něm jmieti i súženiem,
leč by purkrecht prodal; i rozkažte mi v té věci. Hromada s Tábora prosí, mohlo-li
by to býti, by jemu páně Mt jistinu o svatém Havle dal; chtěl by JMti úrok od-
pustiti i viece učiniti. Ex Sobieslaw, feria IIII. post Stanislai. Stanislav z Přerova.
Urozenému panoši Jarohněvovi z Úsušie, na mě laskavému příteli.
2040.
Písař Soběslavský Jindřichovi z Rosenberka: o zkažené vsi Čerazi, o domu Mlýnkově. (M)
V Sobéslavé 1474, 3. července. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 GA, 9.
Urozeny pane, pane muoj milostivý, VMti svú poddanú a poslušnú službu
vzkazuji. Čeraz ves VMti jest všechna skažena, a ty, ktefiež jsú při městu, ty k tomu
držím, aby úrok VMti dali. I jsú třie hospodáři z té vsi ve vsi Drachochvé za Dra-
chovským dědiny majíce, a zvláště jeden z nich: ty sem pobral a vsázeti kázal. aby
VMti svatojiřský úrok minulý i nynie potomní úroky plnili oc. I uručili sú mi
k ruce VMti, že to mají učiniti, jakž mi VMt svým psaniem ráčíte rozkázati; i což
v tom úmyslu VMti, prosím za rozkázanie. Duom spravedlivě na VMt přišlý, kterýž
nějaký Mlýnka od nebožtíka Miličínského k komoře VMti kúpil, i již zaň jemu ne-
božtíkovi Miličínskému nětco a XXX kop vyplnil, i měl by ještě VMti viece nelži
[sic] ke XX kopám doplniti, a na svatého Jiřie nynie minulého měl dáti VIII kop
a na sv. Havla budicieho VIII kop a tak aZ do vyplnění posledních peněz; i nedal
mi nynějšiech peněz a tak praví, že jeho nemuoż doplniti, neż duom chce VMti
pustiti; než duom jest příliš zapuštěn a vešken padací. I v tom co mi VMt ráčíte
rozkázati, hotov sem učiniti. Ex Sobieslaw dominica ante festum s. Procopii 1474,
Stanislav z Prerova.
Urozenómu pónu, panu Jindfichovi z Rozmberka, pśnu mómu milostivómu bud dśn.
2041.
Kantor Soběslavský purkrabí Krumlovskómu: o nemoci sestry jeho. (R)
V Soběslavi 1474, 19. července. — Orig. arch. Treb. Fam. Petrovic.
Službu svú vzkazuji VMti, urozený pane purkrabie milý! A jakož ste VMt
se mnú v Krumlově mluvili, což sě dotýče paní Machny sestry vašie, abych se k ní
stavil a zvěděl, polepšila-li sè co, čili nic: to jsem k žádosti vašie učinil, a věztež,
