Dopisy z roku 1463. 135
k tomuto listu přivěsiti dobrovolné. Jenž jest dán a psán na Krumlově, léta od
Narozenie s. b. tisícieho čtyřistého šedesátého třetieho, tu středu před sv. Martinem.
(Dvanácte pečetí zachovaných ; dvě utrženy.)
1791.
Vilém z Risenberka panu Janovi z Rožmberka: o uschování listů. (M)
V Krumlově 1463, 14. listopadu. — Prepis archivu Třeboň. Fam. Riesenberg.
Urozený pane a příteli milý! Tyto listy v truhlici a druhé v krabici dávám
TMti schovati, a prosím TMti, jestliže by mne pán Bůh neráčil zachovati a z tohoto
světa smrtí rozloučiti,; aby nižádnýmu nebyly vydány, leč prve aby můj kšaft byl
ukázán: a ten kšaft jest aneb bude na pargaméně s mou pečetí a jiných dobrých
lidí na svědomí. A vedle toho kšaftu, věřím TMti, že tak ráčíte učiniti. Pakliby co
ten kšaft rozumu neukázal, ale což by vás služebník můj Leva z Mašťova neb Puotha
z Obitec aneb Havel písař můj zpravili, tím se račte zpraviti. Listové v krabici pří-
leží sirotkům strejce mýho, když moji rukojmě a já, ješto jsem za ně jistcem, za-
stoupeni a vyvazeni budou, jim mó vrácena býti. Pane a příteli milý, toho rač
védčti: jestli pak že by se událo, že by kšaftu datum poslez svědčilo, než tento list,
to ať není na překážku, nebo já druhdy kšafty obnovuji a měním. A prosím vás,
přišlo-li by k tomu, jehož všemohoucí pán rač dlouho zachovati, komuZ byšte mé
listy vydávali, račte jeho slibem zavázati, aby vše zdržel a naplnil, což by kšaft
ukazoval, i také což bych rozkázal, úplně. TMti toho věřím, jako svému milému
příteli. Dán na Krumlově ten pondělí po svatém Brykcí leta od narození syna bo-
žího 1463. Vilém z Rysenberka.
1792.
Vyznání Jarohněva z Úsuší a Mikuláše Víthy ze Rzavého o Janu Rousovi. (R)
Na Krumlové 1463, 18. listopadu. — Orig. arch. Třeb. Fam. von Cemin.
Já Jarohněv z Úsušie, hawptman tehdáž Třeboňský, a já Mikuláš Víta ze
Rzavého, sedéním v Hüzné, známo činíme tiemto listem, ktož jej uzřie nebo čtúcí
slyšeti budú, že nám jest to svědomo a v paměti, když mluvil urozený pán, pan
Jan z Rozmberka, pán náš milostivý, s slovutným panosí Janem Rüsem z Čemin
před námi ten pondělí před sv. Martinem [7. listop.], že jest Čeňovcové dal napřed
věděti puol léta, jakož list na pána jmá, a že jest Čeňovcová pověděla pánu, že list
ten má u Rása. I mluvil pán tu před námi s Rúsem, aby Čeňovcové list ten vydal,
aby ona ku pánu přijela a penieze vzala a pánu list vrátila. Tu jest Rús toho ode-
přel a řekl, že jest ten list u něho položen od nie i od Karla; a požádal jest Rüs,
aby sč stavil u Karla i u Čeňovcové. A pán jest k tomu svolil, i den jemu menoval,
