z roku 1489. 491
Devátý, klobúkuov navlažovaných [?] aby jiní nedělali, ktož s nimi cechu nemá.
Desátý, kterýž by se chtěl řemeslu jich učiti, aby tři léta u mistra se
učil a jinak aby přijat nebyl. Když tak bude přijat, aby dal ke cti a chvále božie
libru vosku, a též když by z učenie měl propuštěn býti, aby dal libru vosku do cechu.
Jedenáctý, který by mistr měl učedlníka pfijieti, aby při tom byla dva
jiná mistři, a ten, ktož by se chtěl řemeslu učiti, aby učinil pod základy lidmi
aneb přátely svými tak, jakž se mistróm zdáti bude.
Dvanádctý, který by učedlník chtěl se oženiti, let nevysliże, aby jemu
nebylo dopuštěno.
Třinádctý, který by tovařiš řemesla jich přivandroval a k mistru přistúpil,
aby dělal do mistrovy vuole a do své.
Čtrnádctý, aby žádný z mistruov nesměl lúditi tovařiše mistru druhému
ani penězi přeplacovat pod pokutú, než vezma řádného odpuštěnie, dělajž potom
u koho chce.
Patnáctý, aby žádní cizoložníci, žádní hráči kostek ani kartuov aneb zloději
mezi nimi trpieni nebyli, a zvláště z mistróv, pod pokutú, jakž se zdáti bude.
Šestnástý, aby žádná mistrová jedna druhé žádným haněním neslušným
nehaněla a sobě lehkosti aby nečinily pod pokutú, jakž se starším zdáti bude.
Sedmnástý, když starší řemeslo obešlů do cechu buď ku panskému roz-
kázání aneb pro dobré řemesla, a kto svévolně aneb hrdostí býti nechtěl, leč by
doma nebyl, aneb starším se neopověděl, ten aby dal pokutu libru vosku.
Osmnástý, ktož by zde v těchto městech dielo neslušné aneb falešné dělal
a zde jeho prodávati nesměl, aby také jeho jinam na jarmark nevozil. Pakliby kto
v tom shledán byl, jakž a več páni s staršími obrátie, aby tu pokutu dal.
Devatenádctý, ktož by kolivěk kupci do jiné země řemeslo naše dělal,
buďto klobůky bobrové nebo jiné, aby těch bez přísežných nevydával, leč je oni prvé
ohledají, aby v tom pánóm i obci těchto měst i řemeslu našemu lehkost ani žádná
hanba se nedála.
Dvatcátý, aby každý syn mistruov měl právo po otci svém.
Jedenmedcetmý, který by mistr chtěl se zde z Starého města aneb zase
též z Nového města na Starém mésté osaditi, aby byl zachován a přijat jak na
mistra slušie, a do cechu aby dal XV gr. českých.
Dvamecítmý, pokuty, které by příslušely k kusóm a artikuluom nade-
psaným, ktož by se dopustil, ten aby dal kopu gr. miš., a ta má dělena býti na
tří diely, panu purkmistru a pánóm z té pokuty buď dáno XXX gr., panu richtářovi
X gr. a do cechu jich XX gr.
62*
