222
z Kunstata řečený z Poděbrad, Smil z Richmburka, Sezema z Ustí, Jan starší z Ustí, Jan
mlazší z Ustí, páni češčí, všickni jednostajně a zjevně listem tímto vyznáváme: ež jsme
v takúto mezi sebú úmluvu a v taký slib my všickni svrchupsaní vstúpili a vstupujem a to
sobě věrně bezelsti pod věrú naší dobrú a pode ctí sdržeti slibujem, tak jménem, ež chcme
a jmáme my všickni v jednotu býti a zemského dobrého hledati a pravdu v zemi ploditi
a činiti a tak vzdy po tej spolu státi společně, abychom před sè všecko zemské dobré snažně
vedli; s pravú věrú sobě pomáhajíc, podle své vší víry a podle své cti každý z nás i
všickni spolu svi vší mocí, což jí každý jmíti móżem. A kohožbykoli z nás nebo koho
z našich kterýmkolivěk činem kto kdy kterakkolivěk utisknúti chtěl mimo zemský běh bez-
pravně nebo mimo nález panský, toho tomu utiščenému máme a slibujem věrně bez meškání
a beze všech omluv pomáhati a podle jeho vší silú a mocí státi, aby sé jemu toho nedálo,
než aby sč každému pravé stalo. A to tak dlúho jmäme jednati a v tom pevně státi, až-
bychom zemi ku právu a ku pravdě postavili i přivedli, tak jakož jest dřéve za našich
předkóv v pravdě stála. A nad to pak i dále, ačbychom již i zemi ku právu a ku pravdě
obstanovili a přivedli a opět kdy znova ta pravda od koho nad kým z nás neb nad našimi
rušena byla neb nedržána, tehdy vzdy opět přes to slibujem věrně bez meškaní a beze.
všech omluvy spolu podle sebe státi a sobě pomáhati proti každému bezprávníku vší silú
a mocí pod vérü i pode ctí. Také slibujem tûZ vèrû i ctí, jakož jsme sé s Rakúským
sjednali a smluvili, i sobě slíbili i listem zapsali ty věci sdržeti; ačby z nás kterých při
tom jistém listé a zápisu pečeti nebylo, však proto tak snažně a tak věrně podle těch
pánóv, jichž tam pečeti visí, slibujem všecko učiniti i sdržeti, jakožto i oni, i s nimi v tom
věrně státi. A tento náš slib svrchupsaný vešken, veňž sme my všickni napředřečení dobro-
volné s pravú včrú vstúpili, a k tejto jednotě s dobrým rozmyslem přivolili, slibujem sobě
sdržeti pod čistú a plnú naší včrú a pod naší ctí i pod naší všech přísahú včrnú. A tohoto
všeho na jistost a na pevnost i na potvrzení my v&ickni napFedjmenovaní své pečeti s naším
plným věděním a s naší všech dobrú volí k tomuto listu přivěsili sme. A dán jest list tento
v Třeboni léta božího tisícího třistého devadesátého pátého, tu neděli nejbližší po božím
krščení.
(Palacký Archiv Český I p. 54.)
230.
Sechster Artikel aus der Verantwortung Herzog Albrecht III. von Österreich, worin sein
Verhältnis zu den Markgrafen Jodok und Prokop beleuchtet wird.
Dt. 1395 vor 18. Jänner.
Als denn unser egenanter herre und swager spricht, das unser lut, ritter und knecht
mit ainer ufgerackter panier unwidersagt in sein land gen Behem gezogen und daselbs leut
gevangen und mit roub, mord und prand.swérlich angegriffen haben: sprechen wir, daz
wir unsers ohems marggraff Josten helfer sein gewesen nach siner vlissegen manung und
