XXXVIII
tato část psána r. 1421 v Církvici.' Bohužel jest to příliš málo, aby nám
pomohlo určiti blíže původce rukopisu neb jeho předlohy, a zejména nic
odtud nezískáváme pro druhé určení, které nám, zdá se, rukopis nabízí.
Žaloby Michalovy u kurie v Gd jsou ukonceny (f. 52) piípiskem: ,Ó Bi-
skupče i s mníškem, patř veliké bezpráví,trpmež také míle
etc.“ Není, tuším, pochybnosti, že zde písař (nebo písař předlohy, již
Gd opisuje slovně) apostrofuje sebe. Potvrzuje to sám, když na f. 24
opis Husových odpovědí na Pálčovy články o církvi zakončuje datem
ukončení svého opisu: „Anno etc. 18 die Prisce(-- 18. ledna) per
Johannem Biskupczonem. Jest tedy tato část psána r. 1418 a po-
znáváme také jejího písaře; jmenoval se Biskupec. Na Mikuláše z Pel-
hřimova nelze tu arci mysliti, když křestní jméno Biskupce našeho bylo
Jan. Než Jana s tímto příjmím lze ze současných pramenů, pokud vím,
doložiti jediného, jest jím Jan Biskupec, kterého r. 1417 připomíná starý
letopisec jakožto kaplana Rožmberského v Krumlově.“ A tu se bezděky
vynoří domněnka, nevede-li snad zjištění tohoto písaře k odhalení nebo
aspoň poodhalení dlouholeté záhady. Jest sotva nahodilé, že v tomto
jediném rukopise nacházíme také list Husův psanÿ ,Johanni Barbat et
Crumlowiensibus“. Osobnost adresátova jest záhadna, nikde není o něm
zmínky, až na to, že se v žalářních listech Husových (zejména z první
doby) několikrát setkáváme s tímto jménem. Poznávali bychom tedy,
je-li ztotožnění možné, přivržence Husova — tím ho prozrazuje celý
kodex, — jakým byl i kaplan Rožmberský a který také byl v průvodu
nebo okolí Husově v Kostnici, který zde snadno mohl poznati a opsati
Husův obranný materiál i jeho žalářní traktáty, ale také ho doplniti
staršími památkami činnosti Husovy i svých styků s ním, a který ko-
nečně mohl pominouti vypravování Mladoňovicova, poněvadž byl od-
hodlán vypsati Husovo umučení sám, otázka, která žádá býti řešena
v jiné souvislosti. Buď jak buď, zajisté i tyto stopy mohou vésti k po-
znání, že i rukopis Gd, ať již způsobem užším či volnějším, jest blízký
těm, jež vznikly pod živým dojmem událostí kostnických. Z jeho obsahu
jsou v této edici č. 88, 137, 138, 46 (zač.), 52, 28.
!Sedlák, Studie a texty, I str. XXVIII vykládá přípisek na f. 217: Finis feria Il
die Urbani Rogacionum P. M.', Ze prý jest to poznámka Petra z Mladoňovic, jenž vu-
kopis opisoval a 25. května 1416 dokončil. Ale neznám jiného dokladu, že by Petr své
jméno takto byl podepisoval. Ovšem jest pravděpodobné, že poznámka vztahuje se na
dokončení opisu (arci sotva Petrem), ale pak patrně byla by to již poznámku před-
lohy, již Gd opsal, neboť není pravděpodobné, že by první část sexternu byla psána
v. 1421 a druhá již 1416. Ostatně není nemožno — na tak krátké lhůty nelze se určitě
rozhodovati, — že také ostatní data byla již v předloze, odkud je Gd převzal, píše až
po r. 1434, ale na věci se tím nic nemění.
? Staré letop. str. 28. Sice v rukopise univ. knih. XIII D 2 (psaném ve 13.—14. stol.)
připomíná na desce jeho majetnik (14.— 15. stol.): Hunc librum emi a Johanne Lusk
dieto episcopus feria IV post Martini (Truhlár Catal. II, 225), ale tu neni jisto, znéla-li
jeho latinská přezdívka česky Biskupec, nebo nebyl-li to týž, co svrchu.
