258 B. XIII. Dopisy nejvyšších hejtmanů krále a království Ceského 1529—1531.
91.
Radslav Beřkovský Zdeňkovi Lyovi z Rožmitála: aby co nejdříve do Prahy se navrátil,
protože při úřadě hejtmanském jest mnoho věcí třeba rozhodnouti, na které pan Radslav sám
nestačí.
Na hradě Pražském 1529, 15. listopadu (f. 15 b).
Službu svû vzkazuji VMti, urozenÿ pane, pane a příteli muoj milý! Byšte
УМ zdrávi byli a dobře se měli, toho bych vám s pravúů vérü vérné rád přál.
Jakož st2 mi psaní učiniti ráčili, žádajíc, aby příjezd VMti ještě se mohl prodliti až
k tomu sněmu, a s pány Pražany aby jednáno bylo, aby o své věci v tom strpení
měli, až do toho času oc: I ačkoli s obtížností mně jest to přišlo, však proto psaní
jsem jim o takovú věc učinil na obě města. Pak což mi dávají Staroměští za odpověď,
teď toho VMti přípis posílám. Než Novoměští jsú mi ještě žádné nedali odpovědi.
Však té naděje jsem, že k témuž svolí, a dadí-li jakú, neobmeškám ji vám také poslati.
Než za to prosím, neračte příjezdem svým prodlévati, neb jsû toho jisté
pilné potřeby. Neb několiko se jest pří k tomuto pátku sběhlo, snad sedm nebo osm,
ješto nejsú některé z nich malé; s kýmž je mám slyšeti? Neb odkládati lidem jest
obtížné a nepříjemné, a slyšeti jsám třetí neb jsám čtvrtý nebezpečné. Druhé, hajtmané
z krajuov nám píší listy, berúc odpuštění a opovídajíce se, že v těch úřadech déle
státi nechtí. Já jim nevím, co za odpověď dáti. A tak bojím se opět, aby nějací
spletkové v krajích se nezběhli,
Třetí, račte vódóti, że jest opět veliký rozdíl mezi úřadem VMti a těmi,
kdož na závazcích jsú, aneb na věži by seděti měli pro dluhy, jakož jste mi pak
sami o tom také napsati ráčili. Pak nevěda, co jsám činiti, odložil jsem toho aż do
dvú nedělí; již dvě neděle minuly, takovýž rozdíl jest při tom, jako i prvé. Však
opět dáno jest jim prodlení až do tého dne. Tito volají, že se jim omyl děje, a jiní
volají, že jim roku přidávám mimo zuostání sněmovní. A tak nerozumím, aby ten
omyl aneb neomyl mohl z nich vyveden býti a napraven, leč osobou VMti. Pak,
když ten tejden mine, již nechť se majlí, neb nemajli, nerad bych s tím více činiti
měl. A jaké jsú mi supplikací podruhé podali, ted jí vám také prípis posílám.
Čtvrté, VMti takć oznamuji a přípis posílám, co nám píše pan Fremunt [sic],
ješto také ta věc malá sama v sobě není před Buohem i před lidmi. Neb sedí-li
tento nejsa vinen, s těžka se to pánu Buohu dobře líbí, tak dlúhý čas že má trápen
býti; pakli jest vinen, proč mu se to také nemá státi, čeho jest zaslúžil? A tak
zbyli bychom s obú stran podezření, i u těch, kohož se ta věc nedotýče.
A protož snad z těchto příčin již VMt račte znáti, že jest potřebí, aby se
příjezd váš neprodléval. Jáť jistě ne proto VMti tak často o to píši, abych domuov
pospiechati chtël, kdybyste rátili pfijeti, než proto, že bych rád viděl, abychom ty
