Dopisy s roku 1529. 255
proti Staroméstckym jsou mluvili, Ze s nimi jednostajné počtu lidí takového povinni
dáti nejsú, a to proto, že méně na statcích, nežli oni, mají, a také že s nimi v tom
rovnosti nésti nemohú, že jsou dobře chudší nežli oni.
Však proto, když jsme je s obú stran vyslyšeli, k tomu jsme Novoměstcké
přivedli, aby skrze to JKMti v té pomoci nic nesešlo, jich jsme žádali, aby oni ten
počet vyplnili. Kdež jsou pak nám to k vůli řekli učiniti a ten počet že vyplniti
chtějí. A my také přiřkli sme jim, že taková věc, což na tento čas JKMti a nám
k vuoli činí, na to list vydati že chceme, že na budúcí časy tím honěni býti nemají
a to jim také ke škodě býti nemá, však tak, jestliže to pokáží před JKMtí, že sou
toho povinni učiniti nebyli. A na to jsme jim tento list vydali. Tomu na svědomí
sekrety naše k tomuto listu jsme přitisknúti vědomě a dobrovolně rozkázali. Dán na
hradě Pražském, v středu před sv. Martinem, léta páné M*"V9XXIX*.
Pánuom Pražanuom Novoměstckým list vydán jest v tato slova.
87.
Radslav Beřkovský Janovi staršímu Fremutovi: o člověka poddaného těžkým vězením stíženého.
Na hradě Pralskóm 1529, 12. listopadu (f. 105 a).
Službu svú vzkazuji, urozený pane Fremuthe, příteli muoj milý! Psaní, kteréž
jste mně a druhému panu hajtmanovi učinili, že jste JKMti, pánu svému nejmilosti-
vějšímu, supplikaci dodali, což se Šmotle, člověka vašeho, dotýče, kterak v těžkém
vězení sedí, nadějíce se, že o té supplikaci pan purkrabie najvyšší pamět míti ráčí,
žádajíce pro božskou i lidskou spravedlivost, aby týž člověk váš propuštěn byl, anebo
na rukojmie pod slušný základ aby dán byl, že za něj slíbiti chcete, tak jakž též
psaní a žádost vaše to všecko v sobě šíře ukazuje a zavírá, čemuž jsem porozuměl.
I věztež, že pana purkrabie najvyššího ještě zde není, než teprva že zde
bude v pátek den sv, Alžběty najprvé příští [19. listopadu], a někteří z pánuov auřed-
níkuov a soudcí zemských i také rad krále JMti k tomu dni se sjíti mají. A tu psaní
vaše a žádost jim chci ukázati a podle své najvyšší možnosti, pokudž jediné mně
a úřadu mému náležeti bude, k tomu se chci přimlúvati tak, aby se při tom žádost
vaše vyplniti mohla. Než za to vás žádám, že mi v tom za zlé míti nebudete, že
vám žádné konečné odpovědi sám od sebe na tento čas dáti nemohu, než když ta
věc uvážena bude a k místu přivedena, toho vás tajna svým psaním neučiním. S tím
dajž se vám pán Buoh dobře míti. Dán na hradě Pražském, v pátek po sv. Martinu,
léta páné M*V9XXIX^. Radslav oc.
Urozenému vladyce panu Janovi staršímu Fremutovi z Krásného Dvora a v Buškovicích,
příteli mému milému.