224 B. XIII. Dopisy nejvyšších hejtmanů krále a království Českého 1529—1531.
mluvy že jest u vás nic obdržeti nemohl; tu naději ve mne majíc, že jemu přímluva
má u vás platna bude. Při kderéžto žádosti, kterúž jest na mne vzložil, tuto těžkost
sobě klade, že jest jemu list výhostní od vás dán, za kterýž jest měl vám anebo
dědicuom vašim XLti [P gr. českých dáti rozdílně vedle smlouvy, a za to že jest ru-
kojmie postaviti musil, na sv. pannu Markétu polovici že jest měl dáti a o vánocích
najprvé příštích druhú polovici. Kdež jsou pak purkmistr a konšelé městečka Blovic
již o to psaní pánuom Novoměstským učinili, aby je [sic] k tomu měli a přidrželi, po-
něvadž sou zaň z víry slíbili; že spolusousedé a obyvatelé jich za něho své že sou
vám dáti, smluvivši se s vámi, musili, a jestliže by jeho k tomu neměli, že by pro
něho jiné sousedy jich stavovati a hindrovati chtěli, jakž též psaní jich to v sobě šíře
ukazuje a zavírá. Ale on, jsa chud a k dosti chudé vdově a k sirotkuom jest se
přiženil, kdyby to měl dáti a vám vyplniti, že by veškerej statek jeho ani těch si-
rotkuov nepostačil, jakž jest mi o něm i o té manželce jeho i o sirotcích správa dána.
A poněvadž jest tak veliký při něm nedostatek a živiti se rád chce, já se
k vám zaň přimlúvám, že vy jemu to všecko prominete pro odplatu pána Boha vše-
mohńciho. Pakli byśte na tom na vsem jaki těžkost měli, ale vždy že jemu té summy
pro jeho chudobu větší díl odpustíte, a že jeho rukojmí více pro něho hyndrovati,
ani tíž rukojmové jeho, nebudete. Kdež té celé víry a naděje sem do vás, že naj-
prvé vzhlédnete na skutek milosrdný a na těch sirotkuov chudobu i na jeho, že vy
jemu mé přímluvy u sebe užiti dáte, tak aby to týž Štěpán sladovník to v skutku
seznal, že jest jemu přímluva má u vás platna byla. A já zase pro vás, kdybyšte
mne v čem anebo k tomu podobné věci požádali, všecko přátelství mně možné a ná-
ležité rád učiniti chci. Odpovědi od vás přátelské po tomto poslu žádám, kterúž bych
se při té věci spraviti i téhož Štěpána přátely uměl. Dán na hradě Pražském, v outerý
po Povýšení sv. kříže, léta páně M*V“XXTX?. Zdeněk Lev z RoZmitála oc.
Urozenému pánu, panu Janovi z Roupova a na Roupově, pánu a příteli mému milému.
44.
Zdeněk Lev a Wolfart Planknar Jiříkovi Popelovi z Lobkovic: o Kašpara Ročovského.
Na hradě Pražském 1529, 23. září (f. 7 b).
Službu svú vzkazujem, urozený pane, pane příteli náš milý! Psaní, kteréž
jste nám učinili, co se Kašpara Ročovského dotýče, dotazujíce se nás, již-li jest jemu
glajt od nás dán a na jaký zpuosob, abychom vám oznámili: I vězte, že jsme jemu
my žádného ještě glajtu nedali, než píšem panu Janovi Ješkovi, jakožto hajtmanu
kraje Žateckého, aby on, s druhým panem hajtmanem, jemu glajt dali s povolením
naším až do dne Všech Svatých najprvé příštích [1. listopadu], však na ten spuosob,
aby týž Kašpar Ročovský dal se najíti na hradě Pražském tajden před sv. Havlem,
