218 B. XII. Dopisy nejvyšších hejtmanů krále a království Českého 1529— 1581.
34.
Odolenovi Pětipeskému, aby nesahal na poddaného člověka kapitoly Pražské.
Na hradě Pražském 1529, 4. září (f. 101 b).
Službu svú vzkazuji, urozený vladyko, příteli milý! Oznamujiť, že sou na mne
vznesli páni preláti i všecka kapitola kostela Pražského, kterak by ty jim Bartoše
z Donína, člověka jich, hyndrovati a naň sahati chtěl, pravě, že by on měl pomáhati
tvého služebníka zamordovati; ale on praví, že se z toho slušně vyvésti chce, že
tím on mordem nic vinen není; a oni páni preláti po jeho správě praví býti jeho
nevinným, však k tomu se podávají, jest-li že by tím vinen byl, že od něho toho
i každému rádi všecko spravedlivě učiniti chtějí; a nad to vejše, jest-li že by jeho
před nimi viniti nechtěl, žeť ho chtí tobě i každému k obvinění před námi jakožto
hajtmany krále JMti a tohoto královstvie postaviti, jediné aby ty naň mimo toto
jich slušné poddání nesahal, žádajíce mne, i na místě jiných pánuov hajtmanuov krále
JMti královstvie Českého, za toto k tobě psaní.
Pak já to seznav od nich, že se k spravedlivé věci podávají, tebe z úřadu
svého i na místé jinych pánuov hajtmanuov napomínám a na místě krále JMti roz-
kazuji, že ty na téhož Bartoše z Donína, člověka jich, mimo pořad práva sahati ne-
budeš, než že se k němu podle toho podání, kterémuž sou se tíž páni preláti i všecka
kapitola kostela Pražského podali, jeho hleděti budeš, neb se tobě i každému, kdož
ho bude chtíti z čeho viniti, má spravedlivě státi. Kdež já o tobě nepochybuji, než
že ty se tak, jakžť píši, zachováš. Odpovědi žádám. Dán na hradě Pražském, v sobotu
po sv. Jiljí, léta oc XXIX. Zdeněk Lev z Rožmitála oc.
Urozenému vladyce panu Vodolenovi Pětipeskému z Chyš a z Egrberka, příteli milému.
35.
Pražanům Novoměstským: přimlouvá se za Mikuláše z Bílavy.
Na hradě Pražském 1529, 4. září (f. 139 b).
Službu svü vzkazuji, vzátené opatrnosti páni přátelé moji milí! Oznamuji vám,
že jsem žádán jmenem Mikuláše z Bílavy, kteréhož u vězení svém máte pro pány
Horníky, k vám za přímluvu, a to v tom, abyšte jeho pod slušný základ na rukojmě
dali, a to proto a z té příčiny, poněvadž jse k tomu volá a praví, že jest stavu ry-
tířského a to že chce dckami pokázati. A poněvadž jest se při právě vašem tiem po-
obmeškal a toho že jest neukázal, aby stavu rytířského byl, a jsa na rukojmích od
vás dán, to snad před vámi bude moci potom ukázati: protož já se k vám z té příčiny
za téhož Mikuláše přimlouvám, že jeho na rukojmie pod slušný základ dáte, aby on
svú věc, jsa na rukojmích, před vámi slušně vyvésti mohl. A vám věřím, že jemu
v tom mé této přímluvy užiti dáte tak, aby to týž Mikuláš poznal, že jest jemu má
