20 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.
puokudž by pánu tvému, mému milému příteli; s užitkem bylo, a já bych k tomu
chtěl připomoci, že by slušně prodán byl. A kdež mi oznamuješ, že u vás po XXX
a XL hřivnách střiebra na týden dělají, toho já pánu tvému a mému milému příteli
věrně přeji; u mneť se také, děkujíc Bohu, čím dál, tím lép hory jdou. Datum sabbato
post festum Omnium Sanctorum, anno domini XV“XX. Petr z Rozmberka oc.
Slovutnému vladyce Janovi z Vítence a na Svádově, hajtmanu na Horách Matky Božie
u Vlhartic, mně milému.
1344.
Petr z Rosenberka Janovi z Vítence naučení dává, jak se zachovati, potáhnouli Pražané proti
Janovicüm.
B. m. [1520 počátek Nov.]. Prepis & 3767 b.
SluZba má, slovutny vladyko, příteli milý! Kdež mi píšeš oznamuje, žeť pan
tvuoj, najvyšší pan purkrabie Pražský, při odjezdu svém do Slezska poručil některóm
úředníkóm svým oznámiti, přišla-li by jaká na kterého z niech potřeba, aby se ke
mně utekl. I poněvadž by na tento čas mnohé, prve nebývalé výtržnosti nastávati
měly, a mezi jiném že by se ten hlas pouštěti měl, že by páni Pražané na pana Sudu
táhnüti chtéli, prose, jestlize by taková věc se přihodila, ať bych v tom úmysl svuoj
oznámil, kterak byšte se v tom zachovati méli oc, tak jakž tvé psaní v širších
slovích obsahuje. I toto jesti zdání mé: poněvadž Janovice v Plzeňském kraji jsú,
jestli že by jej obehnali, jakož té naděje nejsem, potáhne-li kraj Plzeňský k retuňku
a budete-li vy od hajtmanuov v kraji našem obesláni, tehdy abyšte ss tak zacho-
vali vedle kraje; všakž přijde-li k tomu, žeť mne také a strýce mé chyba nebude.
1345.
Petr z Rosenberka Václavovi z Lobkovic: o peníze.
V Třeboni 1520, 5. Nov. Koncept Fam. Lobkovic.
Službu svú vzkazuji, urozený pane, pane příteli muoj milý! Byšte se ve zdraví
dobře měli, přál bych vám. Jakož jsem na žádost vaši Vincencovi do Bononie psal,
co se pana Jana, strýce vašeho, dotýče, aby mu tam někeré summy zlattých puojčil,
kdež jesti tak učinil, jakož jsem vám pak to prve psaním svým oznámil, aby se jemu
Vincencovi záplata stala: i připsali jste mi zase, že se tak státi má. Kdež jsem pak
za jiné neměl, než že jest se již stalo. I vypravil jest sem týž Vincenc nyní služebníka
svého naschvále pro ten dluh, kterýž o to ke mně hledí, poněvadž jest pán jeho na
žádost mó jemu tu summu zjednal, keráž ještě tak, jakž mě zpravuje, zaplacena není.
A protož vás prosím, že jemu tu summu bez delších odtahuov na Krumlov pošlete,
abych já od něho napomínání zbaven byl a von také skrze to k delším škodám při-
