Dopisy z roku 1532. 115
smlúvůú nežli soudy. A o tom nyní širšieho psaní VMti zanechávám, až najprvé po-
rozumiem, na čem jste to postaviti ráčili, anebo jest-li ještě jaká cesta k slušnému
jednání a srovnání. A dajž pán Buoh všemohúcí VMti dobře a šťastně ve zdraví se
mieti. Odpovědi žádám. Datum ut supra.
Osvícenému knížeti pánu, panu Karlovi, knížeti Minsterberskému, v Slezí Olešnickému,
a hrabí Gladskému oc, najvyššímu hajtmanu Horní i Dolní Slezí a knížetství Velikého Hlohova,
pánu mně příznivému, kmotru a švagru mému milému.
Poněvadž o tuto věc, oč VMti v listu píši, k VMti posélám, také prosím, račte
mi oznémiti, co rétite o Turcich védéti, nebo nyni jsû o tom jiné a jiné noviny,
i neviem se na tento čas čím v tom spraviti. Také rád bych věděl, dávno-li jste již
ráčili z Slezska lidi služebné na Turky poslati; nežli některým se zdá, že jste VMt
knížata a stavové proti zemi České dosti skrovně té pomoci svoliti ráčili. A jestliže
jest tak v pravdě, neračte v tom za zlé mieti a toho sobě stěžovati, co se o tom
rozmlúvá, ač VMti tuto kumštem píši; než někteříť se domnievaji, jako by tak
býti mělo.
Což se VMti služebníka Melichara dotýče, jakž sem z Prahy vyjel, ještě od
toho času jeho jsem neviděl, a byl jsem se podle VMti psaní nadál, že brzo v Čechách
bude a že od VMti také mi něco peněz přinese, ač bych všech potřeboval, což mi
VMt dáti máte, a zvláště pro tu potřebu Tureckü, kteráž se proti nim předsevzala.
I prosím VMti, račte mne mieti v tom v paměti laskavé, aby se brzo skutek v tom
vyplnil, neb mi ráčíte na tom učiniti zvláštní vděčnost, jako byšte mi diel toho
ráčili VMt darmo dáti.
974.
Jindřichovi Berkovi z Dubé a Wolfartovi Planknarovi z Kynšperku o doprovození žoldnéřů
knížete Jiřího Saského skrze království České.
Na Teplici 1532, 2. srpna. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. č. 3990.
SluZbu svü vzkazuji. Urozený pane, pane, urozený a statečný pane. Přátelé
moji mili! Jakož jste mi před některými dny psáti ráčili; což se knížete Jiřieho
Saského JMti lidí služebných, kteříž by na Turky táhnúti měli, dotýče, abych s nimi
poslal Rosndorfa: ješto chtěl jsem to rád učiniti, byy té naděje, Ze to brzo bude.
Nežli poněvadž se tím prodlévá, také jeho Rosndorfa k jiné své věci potřebuji, po-
něvadž má ještě pode mnú úřad, a také bych nerad dlúho zde již svým bytem pro-
dléval, a jiného na tento čas žádného při sobě nemám, koho bych na jeho místě
poslati měl. A srozuměl jsem z téhož knížete JMti psaní, kteréž mi včera přineseno,
že by lidé JMti jedni měli táhnúti k Krupce a druzí k Austí, ač ještě neviem konečně,
který den a kde se zase sjedou; však proto chci témuž Rosndorfovi poručiti, aby
s nimi jel a provodil je až do Prahy; pakli by se tudy neobrátili, nežli snad k Mělníku,
15*
