Dopisy z roku 1525. 99
přišly, ti, kteříž z úřaduov sazeni byli, učinivše zápis mezi sebú a kohož mohli, ty
k sobě v to přijali, a tomu všemu, aby k nápravě konečné vedlí poručenie, rozká-
zanie a vuoli JKMti nepřišlo, rozličně překáželi.
Z kteréhož zápisu podnes jsú jse, tak rozuméti, nepropustili, ani na vejpověď
JMKské, kteráz jest vyšla, jako pod nějakou smluvou. A tak opět ku pádu více
a více blíží jse království a nepořád veliký rozmahá se. Jakž jsú ti páni někteří
a zvláště pan Lev té předešlé zprávy došli, malá nébrž žádná není naděje, aby
JKMti, pánu našemu, a tomu království Českému k dobrému a užitečnému přijíti
mohlo, poněvadž prvé za jich zprávy to království u veliké závady a dluhy uvedeno
jest, nad kterýmižto závadami takměř všecka obec království Českého majíce lítost
a těžkost, při tomto příjezdu JKMti krále Ludvíka v království Českém zjevně mlu-
vili a oznamovali dostatečné JKMti, že pod takovými zprávami a pod tím a takovým
právem a nepořádem nikterakž déle býti a trvati nemohü, a neZli by pod takovými
zprávami více byli a stáli a tak pomalu hynúti jmčli, že by jse již raději toho do-
pustili, aby ta země popelem ležela, žádajíce a prosíce pokorně, aby JMKská ráčil
je v tom jako pán náš milostivý opatřiti a tu tóżkost sniti. A tak Ze jsú berni
velmi obtížně dáti pro dobré JKMti a pro pořád se podvolili. Kdeż již na tom
mnoho škodného JKMti i nepořádu neubylo, ale více přičinilo; neb jakž prvé tak
vdycky obce království toho znáti nemohú, by dluhuov ubývalo, davše znamenité
berně, nikoliv počtuov se dožádati a dovolati žádných nemohou, než když by o takové
řády a nepořády mělo jednáno býti, tehdy vmísili v to víru, a tak nemohüce jinak
těch lidí zkaziti, kteříž jse pána svého věrně vždycky přidrželi, přidrží a do skonání
životů svých přidržeti rádi chtějí, znajíce je sobě v takových nepořádech odporné,
i mluvě o nich bez duovoduov, že jsú bludni u vieře, tudy je vošklivíce všady, kdež
mohü, a tak je zkaziti chtějíce, aby k jich statkuom přijíti mohli: již jse jim užitkuov
a duochoduov JKMti nedostává, a berni v takový nepořád lidé víc dávati nechtí!
I tomu jest rozuměti, že z jich některých rady a ponuknutí Pražané v městě
Pražském pod zpuosobem viery jedni na druhé sáhli, uznavše, že tu jim jich věcí,
přidržíce se věrně pána svého, pomáhati a vyvozovati nechtějí; a jest i ten rozum
toho, když by se jim v tom dobře povedlo, aby na jiných z vyšších stavuov, kdy
by mohli, též učinili.
Pan z Rožmberka s přátely svými i téměř všecka obec, vidouce a znajíce ta-
kové nepořády a zavedení země, a nad to nade všecko litujíce věrně JKMti, pána
svého milostivého, na jiném nejsú, než že pod páně Lvovú zprávú býti se jim nezdá
a nikoli nebudú, neb by jměli většího zavedení předkem na JKMt, pána svého, na
zemi i sami na se jako svévolně dopouštěti, toho učiniti nemíní; ale na tom jest
pán z Rožmberka s pfátely svymi, aby JKMti, pánu svému milostivému, toho dopo-
13*
