Dopisy z roku 1525. 95
některé jsou z téhož stavu pod spuosobem víry vsázeti dali a s nimi se včzeli, k žá-
dnému spravedlivému slyšení, k kterémuž jsou se vždycky nebozí volali a podnes
volají, nikterakž jich dopustiti nechtějíce, (kterážto věc před Bohem i před lidmi ne-
spravedlivá jest), pod tím své věci provozujíce, a tolikéž i jiným všechněm, kteří by
se JKMti věrně přidrželi, kdyby jedné k tomu přijíti mohli, učiniti myslíce; ale že
lidé tomu všemu juž dobře rozumějíce, nikterakž v to jim nepuojdou, a toho se ne-
dopustí více, aby pod zpuosobem krále JMti, pána svého, od jinejch [sic] a pod zpuo-
sobcm víry, zkazivše všelijaké duochody JKMti a k svajm užitkóm je obrátivše, měli
takć sebe kaziti dáti: než, že zachovajíce k pánu svému všecku poddanost, już se
sami budou chtíti ochraňovati. Ješto přišlo-li by k tomu, co by dobrého v této zemi
z toho vzniknouti mohlo, JKcíMt dobře tomu dorozuměti ráčí.
Protož, znaje JKcíMt tuto všecku zprávu, jakož jest samo v sobě, co se
v této zemi děje, ráčí tomu dobře rozuměti, že se v ni k dobrému nechýlí. A po-
něvadž pán z Rozmberka JMti jakožto tomu knížeti a pánu, kterejžto jsúcí s pánem
naším králem JMtí v přátelství krví spojeném, bez pochyby žádného pádu té zemi
by nepřál, JMti je to voznámil, aby juž to všecko JMt spravedlivě a zdravě roz-
vážíc, ráčil vo to králi JMti psaní dostatečná aneb poselství učiniti, napomenouti
a raddu svü у tom ozndmiti, aby JKMt bez odtahuov takové véecky véci na jiné
míře ráčil postaviti, a takto opatïiti, aby JMt, pokudZ jest obci připovědíti ráčil,
osobně v tomto královstvie jsúc, při tom je ráčil zuostaviti podlé připovědění svého,
dostatečně poruče, což jest se nenapravilo, všecko bez meškání napraviti a vyhledati,
předkem při JMti duochodech, potom i při všelijakých jednomu každému ublíženích
a spravedlivostech: všecko to skutečně aby se napravilo, pod spuosobem řádu a práva
svejch véci a užitkuov aby někteří neprovozovali, pod spuosobem víry těch, kteříž
se pána svého upřímně a věrně přidržejí, aby jich nekazili. Poněvadž jestliže se to
všecko bez meškání skutečné k nápravě nepřivede, nelze by bylo této zemi v skůře
přijíti k zahynutí. A zvlástě také skrze to, jakž i syrchu napsáno jest, že obec nijakZ
pod zprávou páné Lvovou, tak jakž jsou se JMti prvé opovédéli, býti nemohou,
a konečně znajíce skrze to záhubu pána svého a zkázu vší země a svou, pod zprávou
jeho nijakž nebudou. Jakož pak bezpochyby JKcíMt, jakou by v tom raddu nejdoko-
nalejší k brzkému těch věcí napravení, toto všecko znaje, králi JMti, pánu našemu,
dáti mál, v tom se omojliti neráčí.
Co sc páné z Rozmberka osoby dotée, tu JKciMt prositi a tím zaviiti, Ze
pán prosí, aby JMt pánem jeho milostivým ráčil býti a žádnejm zprávám jinejm
o JMti místa u scbe nedśvati, a o pánu jináče neuvěřiti, nežli jako o upřímně věrným
a králi JMti, pánu svému, poddaným, a jako o tom, kterýž by pánu svému k uži-
tečnému a kc všemu dobrému věrně a upřímně do hrdla i statku svého rád pomáhal.
A protož, jestliže by jaké JMti jiné zprávy o pánu, zvláště ti, dávali, kteříž by radči
