86 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450— 1526.
býti některé sto, kteřížby cesty měli strojiti skrz lesy k takové potřebě. Než abyšte
věděli, že Kfelíř jest nějaký rybník v lese udělal, i vo to tak, jakž toho jistúů zprávu
mám, že by jim on přetopil tím rybníkem na jich krunty, i o to sou nějaké různice,
však žádný takový, aby se k čemu zlýmu chýliti mělo. A taky rozprávka jest, že
y Koubé tré kní/at sjeti se měli na masopust, a že by tu mělo bejti na dva tisíce
koní na tom sjezdu.
Abyšte tomu vyrozuměti mohli, že pod tím nic jiného není, než že by pod
spůsobem Němců někdo rád k tomu přived, aby se lidé v hromadu strhli: strhnouť
se v hromadu, tu aby lidi rozličnými lahodnými řečmi a podvody v to uvedli, aby
na někom, buďto na mně aneb na komžkolivěk, nechuť svou sehnati mohli a své věci
provozovati tak, jakž by se jim zdálo, jinými lidmi a ne sami sebd. Protoż by mi sc
zdálo, milý pane a příteli, abyšte předse nějaků hotovost měli, avšak takovou, abyête
poddaných svých zbrojí a daremnými náklady neobtěžovali. Za to prosím, že tuto
ceduli přečtúce strháte. Přijde-li k takové věci, aby zemí mělo hnuto býti, v tom
vám oznamuji svého prostého zdání, že nic jiného z toho nebude, než že nás v hro-
madu stroubí, tak že budem sobě bráti, kdo s koho by mohl býti. A Bůh ví, kdy
by potom ta hra konec vzala.
1449.
Jindřich z Rosenberka stavům kraje Plzeňského: aby nedali se pohnouti ke zbrojení proti
němu.
V Soběslavi 1525, 27. Febr. Orig. č. 3871.
Urozeným pánuom, pánuom, urozeným a statečným pánuom rytieřóm a vla-
dykám, múdrým a opatrným pánuom z měst kraje Plzeňského, pánuom přátelóm
mým milým!
Jindfich z Rozmberka a na Krumlové, sluZbu svá VMtem a vám vzkazuji.
Nemělo by VMtí a vás tajno býti o tom psaní, kteréž sem na tento sněm
minulý, jedno i druhé, ke všem stavóm učinil, poznav velikú škodu JKMti i těžkost
na mnohých osobách ze všech stavuov i také na lidech robotných, jakými berněmi
obtiežnost mají, a ještě více se berní obávajíc, proti těm těžkostem odpierati ani
mluviti smějí, čekajíc záhuby své. Kdež pak pro JKMt, pána mého milostivého, z lí-
tosti i pro spravedlivost a z těch výš dotčených příčin, chtěje z takové těžkosti lidem
pomoci, v tom psaní toho sem dotekl, že by mi se nezdálo té berně varné a kupecké,
které jsem něco vybral a ne všecku, vydati, až by počtové i jiné věci týmž zřízením
zemským spolu s tú berní a s JMKskú zavřené i dskami zemskými zapsané, tak
jakožto zřízení zemské v sobě drží a ukazuje, vykonány byly. Neb i to znám, Ze
mnozí ne z své volnosti, ale z nedostatku těch berní jsú nedodali. Tu pak, když to
