8 roku 1503. 549
1193.
Mezi Janem Rendlem z Oušavy a Lorencem z Widersperku o díl platu za službu králi Ji-
římu. 1503, 2. května.
Jan Rendl z Aušavy pohnal Lorence z Widersperku, heytmana na Švamberce.
Vinil ho z pěti seth zlatých uherských, kteréž jest k sobě přijal za službu od krále
JMti, ješto to placení za tu službu po králi Jiřím přišlo na krále JMt, a on Wider-
spergar přijav k sobě za tu službu záplatu, i jemu Janovi Rendlovi těch D zlatých
uherských, kteréž spravedlivě na jeho diel příslušejí, dáti a z té krále JMti záplaty
zaplatiti nechce. Vložen puohon léta MDII° v pondělí po svatém Řehoři [14. března).
V té při mezi Janem Rendlem z Ausavy puovodem jedné, a Lorencem
z Widersperku s strany druhé. Jakož on Rendl pohnal jej Lorence z D zlatých
uherských služby etc., tak jakož puohon svědčí. A na to ukázal některá svědomí.
Proti tomu on Lorenc pohnaný odpíraje pravil, že jest těch jeho Rendlových zlatých
od krále JMti žádných nevzal, a že toho on ničímž neprovodí, a Ze jest ten puohon
učinil na zmatek. Tu JMt pán, pan Vilém z Pern&teina na Helfen&teiné etc., naj-
vyšší hofmistr královstvie Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami, vysly-
Seve puohon, odpor s obü stranü, pfe lífenie i svědomí, takto o tom nalezli: Po-
névadZ on Jan Rendl toho dostatečně neprovedl, by on Lorenc jaké zlaté od krále
JMti vzal, z té příčiny dává se jemu Lorencovi za právo, a že on Lorenc jemu
Rendlovi těmi zlatými povinovat nenie. Stalo se v úterý den svatého Zigmunda,
R. III. 1. 140 a.
1194.
Mezi Václavem Roupovským a Jiřím Berkou z Dubé o věznění člověka jeho. 1503, 2. května.
Václav Růpovský z Roupova pohnal pana Jiřího Berku z Dubé a na Skalách.
Vinil ho z pychu a pro ten pych z Lti kop grošuov českých, že jest člověka jeho
jménem Duchka vězel etc. Ten puohon napřed stojí převrha listy dva.
V té při mezi panem Václavem z Roupova s jedné, a panem Jiřím Berkú
z Dubé a na Kostelci s strany druhé. Jakož on pan Václav puovod vinil jeho pana
Jitieho Berku z pychu a pro ten pych z Lti kop grošuov českých, že jest člověka
jeho Duchka vézel proti svolenie zemskému etc., tak jakož puohon šíře svědčí.
A na to ukázal svědomí. Proti tomu pan Jiří pohnaný odpíraje pravil, že jemu panu
Václavovi tiem pychem vinen nenie z té příčiny, že jest ho Duchka toho sám od
sebe nedržal u vězenie, než že Mikuláš Popel z Vesce psal jemu, témuž panu Jiřiemu,
aby tiem člověkem Duchkem dobře se ujistě, jej dodržal, a že on k němu chce právem
jíti; a potom že jest jej obeslal týž pan Jiří jeho Mikuláše Popela listem svým,
oznamuje, že on pan Václav Roupovsky stojí jako o člověka svého, chce-li na něho
právem jíti, aby na toho Duchka uručil; a on Mikuláš Popel zase mu odepsal, že
