£ roku 1502. 509
grošuov českých, kteréž jest, práva k nim nemaje, k sobě přijal etc., tak jakož žaloba
šíře svědčí. Při tom pravě, že jest za statek dielu jeho ty penieze vzal, kterýž sú
Felixovi z Ficztum spolu prodali, kterýžto jim někdy Václav Baštin mateři a otci
spolu dal. Proti tomu on Karel odpíraje pravil, že jest jeho Januov otec nedielný
a že se zná, že je ty penieze za ten jich společní statek vzal, a pravil také při tom,
že jest ho na ty penieze choval, naň nakládal a dluhy zaň platil. Tu JMt pán, pan
Vilém z Pernšteina na Helfenšteině etc., najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány
a vladykami, krále JMti raddami, vyslyševše puohon, Zalobu a s obd. strani pie li-
čenie a vajpis z desk, takto o tom nalezli: Poněvadž se Karel k tomu znd, Ze jest ty
penieze syna svého k sobě vzal za ten statek, kterýž jim spolu odjinud byl dán, a také
poněvadž se k tomu zná, že ty jeho penieze má, i podle Janova puohonu těch dvě
stě kop grosuov a puol XXVIIIti kopy grosuov českých aby jemu Janovi on Karel
od dnešnieho dne ve dvú nedělech pořád zběhlých dal konečně. Stalo se v úterý
před svatým Tiburcím.
Léta MD třetieho v pátek den svaté Školastiky [10. února] dána jest ke
dskám relací Janovi z Dúbravy podle zněnie nálezu tohoto.
№ Ш. 1. 186 a.
1133.
Mezi Janem Brázdímským z Pučan a Adamem Tovačovským z Cimburka o nedopomožení
práva. 1502, 12. dubna.
Jan Brázdímský z Pučan pohnal pana Adama Tovačovského z Cimburka. Vinil
ho z nedopomoženie práva na Václava řečeného Holicský, škůdci jeho, kterýž mu pobral
statku jeho za sto kop grošuov českých. Vložen puohon léta MD prvnieho den sva-
tého Jiljí [1. září].
V té při mezi Janem Brázdímským z Pučan s jedné, a panem Adamem To-
vačovským z Cimburka s strany druhé. Kdež on Brázdímský vinil téhož pana Tova-
čovského z nedopomoženie práva na Václava Holicského, škůdci jeho, kterýžto za sto
kop grošuov českých jemu pobral etc., tak jakož puohon šíře svědčí. A na to žádání
práva ukázal svědomí. Proti tomu Ctibor z Bukuovky, poručník páně Adamuov, od-
pieraje pravil, že jest ten zločinec z vazby se dobyl beze lsti a utekl jim; a na to
ukázal svědomí. Tu JMt pán, pan Vilém z Pernšteina na Helfenšteině etc., najvyšší
hofmistr královstvie Českého, se pány a vladykami krále JMti raddami, vyslyševše
s obú stran pře líčení, odpory i svědomí, takto o tom vypověděli: Poněvadž pan Adam
pohnaný dostatečně to provedl, že ten zločinec z vazby jeho se vylámal a beze lsti
utekl, z té příčiny týž pan Adam jemu Brázdímskému vedle tohoto puohonu nic po-
vinen nenie. Stalo se v úterý před svatým Tiburcím.
R. III. 1. 136 b.
