492 D. XIII. Registra soudu komorniho
loučních peněz X kop, ovsa z pastvy tři strychy, vajec něco, koudele tři kopy a IX
svazkuov, sud jablek, piva pět věrteluov, kámen loje, jelenieho loje kruh, šest stohuov
nemlácených konopí, toho všeho za tři sta kop grošuov míšenských; a těch a ta-
kových věcí ani jí navrátiti ani zaplatiti chce. VloZen puohon léta MDI" v pondělí
den svatého Longina [15 bfezna].
V té pfi mezi paní Zygonü hrabinkü z Ortmberka s jedné, a panem Alb-
rechtem z Kolovrat, hofmistrem dvoru krále JMti, s strany druhé. Jakož ona paní
hrabinka vinila téhož pana hofmistra, že jest jí při postupování zámku Mělníku tyto
věci, práva ani spravedlnosti nemaje k nim, pobral: žita sto strychuov a dva strychy
ospového, žita z komory XL strychuov etc., toho všeho za tři sta kop grošuov mí-
šenských etc, tak jakož puohon šíře svědčí. Při tom pravieci, že těch všech svědkuov,
kterýchž k té při a k provozování takových věcí pobraných potřebuje, pohotově nemá,
a že jest jich pan Albrecht nadepsaný, jsa z toho pohnán, nepostavil. Proti tomu on
pan Albrecht pohnaný pověděl, že se k tomu zná, že jest ty všecky věci pobral
a i nad to viece, a že jest to dobře učiniti mohl spravedlivě, pravě, že s ní o to
smlouvu má a na tu smlouvu že jest jí z puohonu i rukojmie jejie propustil. A na
to ukázal jest svědomí, proše pánuov JMtí v tom za opatřenie, že se mu zdá, poněvadž
přes smlouvu pohání, že jest ten puohon učinila na zmatek. Zase proti tomu paní
hrabinka pověděla, že jest té smlouvy nepřijala, a že pan Jetřich z Gutšteina, syn
jejie, kterýž toho jednatelem byl, té se věci zbavil a s tiem dále nic činiti mieti
nechtěl; a na to také ukázala dobrých lidí svědomí. Tu JMt pán, pan Vilém z Pern-
šteina na Helfenšteině etc., najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány a vlady-
kami, krále JMti raddami, vyslyševše в obú stran pře líčenie, odpory i svědomí,
takto o tom vypověděli: Poněvadž paní hrabinka tomu odpírá, by panu Klenovskému
k té smlouvě moc dala, a poněvadž to pan Klenovský jest seznal a na svú duši vzal,
že jest to jednání panu Jetřichovi a jemu poručila, a proti panu Jetřichovi také
svědomí vedla, že to jednánie s sebe složil; i z té příčiny aby paní hrabinka za to
zpravila v kaple Všech svatých na hradě Pražském na den svatého Martina najprv
příštieho, že jest k té smlouvě vuole panu Klenovskému nedala; a když za to zpraví,
tehdy pan Albrecht pohnaný jí paní hrabince ty věci aby navrátil, z kterýchžto věcí
jest jej pohnala, a to ve dvů nedělí od zprávy pořád zběhlých. Pakli by nezpravila,
tehdy aby při té smlouvě zuostala, kterúž pan Klenovský vyznal. Pakli by nevrátil,
tehdy aby jí těch tři sta kop grošuov míšenských v puohonu menovaných dal.
A bude-li pan Albrecht chtieti o své puohony k tomu právem hleděti, právo mu se
nezavírá, jestliže by paní hrabinka zprávu učinila. Stalo se v sobotu po svatém Ambroži.
В. Ш. 1. 261. &.
