Rosepře roku 1514 o držení tálův, 453
v tom cupusu, aby je vzal, ale on jest jí nepověděl, beru ani neberu. A druhé, že
sem já jemu je dával zhola, ale žena mi odepřela, že jich tak dáti nechce, než
jestliže by je chtěl v tom cupusu vziti, aby je vzal. A upřímo já toto pravím, chce-li
mne on před VMtí z toho dání viniti; když mne obešle, já mu budu odpovidati.
[Na vloženém lístku :] Pan Samson mezi jinými řečmi pověděl: Pane hofmistře,
páni milí, kdež se oni na tom mýlí: že sú tále dávány, a že sem dal, jest rozdíl;
neb já vedu žalobu od ženy své, ne od sebe: ale já pravím, že sem jemu tále
dával a dáti chtěl a dal, k tomu se znám, že sem je jemu zhola dal, ale žena mi oc.
Jan Koráb pověděl: Pane milý sc, však jest obeslán k tomu.
Pan Samson pověděl: Nejsem; pakli JMt pán dí, že sem já k tomu obeslán,
tehdy já budu odpovídati.
Jan Koráb pověděl, že pan Samson vždy zase cúfá a chce jakús obálku
v tom učiniti, než Bůh dá, tomu nic neudělá.
A tu jest jim uloženo, aby zas stáli ve dvú nedělí.
Jan Koráb pověděl: Urozený pane oc. Vít toto mi před VMtí pověděti kázal:
K svědkóm vedení, jací sú svědci jich, jako někteří z přátel a chůva 'a služebník,
VMt to račte podle práva všecko rozvážiti, mají-li ti za svědomí přijati býti, v tom
se neračte omýliti.
Svědomí paní Doroty z Duběnek proti Vítovi písaři: Pan
Strachota mladší z Kralovic dal listem svědomí takto: Já Strachota mladší z Kra-
lovic oznamuji tímto listem všudy, kdež čten nebo čtúcí slyšán bude, a zvláště před
úřadem horním na Horách Kutnách, že mi jest to dobře v paměti a při tom sem
byl, kdež některý čas paní Dorota z Duběnek, paní Samsonová, v domě svém mluvila
jest k Vítovi písaři dolu Rabštýna na Kaňku ležícího, aby ty tále, to jest 5 třicátých
sirotčích a jejích někomu prodal, anebo aby je sám v cupusu na ty tále naraženým
vzal anebo někomu jinému dal. A týž Vít k tomu jest pověděl, že jich žádnému pro-
dati ani odbyti nemůž, a sám že jich těch tálüv v cupusu naraZeném vzíti nechce;
a s tím jest odešel. A což tuto vyznávám, to beru k své víře a duši, že jest v pravdě
tak. "Toho na potvrzení já nadepsaný Strachota z Kralovic pečeť můú vlastní a při-
rozenü dal sem pfitisknüti k tomuto listu. Dán na Horách Kutnách v pátek před
sv. Alžbčtú léta páně 1513. [18. listopadu 1513.]
Druhé svědomí paní Doroty: Vondra písař, učiniv přísahu podle práva
k svědomí, pověděl: Toto mi jest svědomo, když sme byli posláni k Vítovi písaři
s Jiříkem Ahníkem od paní Doroty Samsonové, i mluvil k Vítovi Ahník: Posláni
sme k tobě, Víte, od paní Doroty Samsonové, aby jí dal ibrlaf na tále v Rabštejně,
který si jí povinovat a který si jí zadržal. K tomu Vít řekl: Chci dáti a dám, a také
