450 D. XIV. Registra ortelů horního soudu v Hoře Kutné 1511—-1514.
Pan Samson pověděl: Pane hofmistre oc, kdeZ se oni na tom mýlí: „že jest
dévéno,“ a „że sem dal,“ jest rozdíl. Já vedu od ní žalobu, ne od sebe, ale já
pravím nyní, já že sem jemu tále dával, chtěl dáti a dal; k tomu se znám, že sem
jemu je zhola dal. Ale žena má odepřela hned, že mu jich nedává, nechce dáti, než
v tom cuppusu; ale já sem je jemu dal. Ale ke mně pro cupus nechodil sám; a po-
něvadž jest sobě sám naplňoval cuppus penězi jejími, tehdy jich v tom cuppusu nara-
ženém nedrží.
Jan Koráb pověděl: Ze tří-li žalujete?
Pan Samson pověděl: Ze tří.
Jan Koráb pověděl: Radši z 5 třicátých žalujte, neb ste je Vítovi všech
5 třicátých dali. Pane hofmistře VMt, pan Vít kázal tak pověděti: Poněvadž pani
Dorota jich držeti nechtěla, že jest je on ujal, těch 5 třicátých v tom cuppusu;
a praví, že jest vzal 2 kopy gr.. 1 k. gr. na starý a 1 k. gr. na nový cuppus. A tu
jest zase jim dal 2 třicáté, a sám 3 držal, a cupus dával, i na les několik zlatých,
a cuppus několik grošův. I jestliže by chtěl k nim právo pan Samson neb paní Do-
rota míti, že sú již podle práva ve 4 nedělích promlčeli. A pan Vít praví tak, že
jim povinen nic není.
Pan Samson pověděl: Pane hofmistře oc, ted slyšíte, že jest sám sobě bral,
sa sám písařem, její peníze, a sám sobě platil; a jestli pak že on to pokáže, kdež
se tálové zapisují, zápisem jako před VMtí, a také co se promlčení dotýče, že jest
ona nepromléela, ale že jest k němu posílala, a to pokázati bude moci.
Jan Koráb: Pane Samsone, na ty 2 třicáté bral, co jest bylo cuppusu tu
dominiku po 30 gr., které paní drží, že jest jednú 1 kopu gr. vzal na les, ten
cupus nový, a druhú 1 kopu gr. vzal na starý dluh. Nebo kdyby paní měla 5 tři-
cátých, tehdá by se táhla na ibrlafy na 5 třicátých, než dával jí na 2 třicáté to-
liko ibrlaf; a již sú těch ibrlafův vzali 5. Nebo kto by koli tále měl a cupusu ne-
dával, a kto by dával, aby také ibrlaf bral. A poněvadž jest Vít dával cuppus, tak
praví, že sú jeho, a tak jim v tom povinen nic není.
Pan Samson pověděl: Kdy by ty to měl súditi! Než ona tak praví, že neví,
na 2 třicáté čili na půl třicátý jí ibrlaf nosil; než což jest jí přinesl, to jest ona vzala.
A jestliže on to dání pokáže, tak co jest za právo neb zápis, na tom ona přestává.
Jan Koráb pověděl: Pane hofmistfe oc, kdyby byla pani nespustila neb ne-
dala, proč sú ho za 2 třicáté zase žádali, aby jim je dal? Neb kdybyšte nespustili
aneb nedali, proč byšte ho žádali za své, aby vám dal? Kdyby vaše byly, netřeba
by ho bylo prositi za ně.
Pan Samson pověděl: Neb jest ona mněla a nadála se toho, Ze je on v tom
cupusu drží tak, jak mu je dávala; než když se toho doptala na šmelíři, že jest on
pověděl, že jest její peníze Vítovi na cupus dal, i on poněvadž sobě peníze bral
