Dopisy z roku 1530. 295
mezi nimi vykonání. Neb my, když ta pře před nás k slyšení přijde, v tom se k jedné
každé straně spravedlivě zachováme. Dán na hradě Pražském, ve čtvrtek po sv.
Marku evang. buož., léta oc XXX’.
Urozenému a statečnému rytíři, panu Petrovi Brocenskému z Sulevic a na N., příteli
našemu milému.
144.
Pražanům Staroměstským: o dva židy, dlužníky Beneše Roha z Vlkanova.
Na hradě Pražském 1580, 1. května (f. 157 a).
Službu svú vzkazujem, slovutné a vzáctné poctivosti, páni přátelé naši milí!
Jakož jste nám psali o Beneše Roha z Vlkanova, spoluradního vašeho, správu dá-
vajíce, kterak Markvart Mokl a Eliáš švagr jeho, židé, zapsavše se jemu zápisem
v registrách kanceláři vaší v padesáti kopách groších českých a jmajíce témuž Be-
nešovi na sv. Jiří již minulý vyplniti, aneb se do vězení na rathüz pro tejz dluh
postaviti, toho že jsou neučinili, ale že se na zámku Pražském ukrývají, nás žádajíce,
abychom vám ty židy vydali aneb je na zámku do vězení dali oc.
I vězte, že jsme psani vase panu Delfinovi Haugvicovi, hajtmanu hradu Praž-
ského, ukázali; i dal jest nám tu odpověď, že jednoho z židuov napřed jmenovaných
v zámku vídá, jestliže pak chce kto téhož žida před ním z čeho viniti, Ze on od
něho chce spravedlivě učiniti. I zdálo by se nám, aby on Beneš Roh takové věci
u nadepsaného pana Delfina hledél, a jestliže by pak potom čeho dále na nás hledal
a nám bylo náležité, v tom bychom se chtěli k jednomu každému spravedlivě za-
chovati. Dán na hradě Pražském, v neděli den sv. Jakuba a Filipa apošt. bož., léta
Je XXX. Jan z Wartumberka oc, Vojtěch z Pern&teina oc,
Radslav Befkovsky oc, Wolfart Planknar oc.
Slovutné a vzátené poctivosti pánuom purkmistru a radé Starého města Pražského,
přáteluom našim milým.
145.
Týmž: aby Johanně vdově z Kutné Hory poskytli něčeho z dědictví po Tomášovi její pří-
buzném, kterýž v Praze zemřel.
Na hradě Pražském 1580, 2. května (f. 157 b).
Službu svú vzkazujem, slovutné a vzáctné poctivosti, páni přátelé naši milí!
Oznamujem vám, kterak Johanna, vdova od Hory Kutny, podala jest supplikací králi
JMti, v níž JKMti oznamuje, kterak nějaký Thomés, syn sestry její, umřel jest
v Praze, žádných dědicuov po sobě neostaviv, po kterémž jest nemalý statek po-
zuostal; a správu tu dávajíc, že by týž statek právem krevního přátelství na ni měl
