Dopisy z roku 1519. 223
znáte-li VMt naší spravedlnosti, že nás při té ráčíte zachovati. I tu my dověrnost
k VMti máme, jakožto ku pánu spravedlivému a nám milostivě přieznivému, že to
učiniti ráčíte. Kdež pak VMt k tomu ráčíte vésti, oč jest ruoznice mezi VMtí a námi,
aby to na některé dobré lidi k ohledání, aneb na pány soudce zemské JMti bez
puohonu dáno bylo: i to VMt znáti ráčíte, že bychom my s VMti v Zédnû nesnézku
aneb nevuoli neradi vstupovali, než tomu bychom rádi, aby mezi VMtí a námi samými
to urovnáno býti mohlo. A tak se nám zdá, že ten kamen urážky tudyto by nej-
snáz na stranu mohl odložen býti, máte-li VMti aneb poddaní VMti Prachatičtí jakú
výsadu na tu silnici, kterúž z Prachatic svoboditi ráčíte, že nám ji rätite okäzati,
jakož jsme my VMti i poddaným VMti Prachatickým totéž učinili; abychom my ji
u sebe vážiti mohli. A seznáme-li, že bychom takového obhajovánie proti výsadám
VMti činiti neměli, též sami od sebe to opustiti chceme. Neb my na jiném nejsme,
než že bychom УМЕ dobrú přízeň k sobě rádi zachovali, i VMti k vuoli všecko
bychom učiniti chtěli, což by jediné k ujmě nebylo našim spravedlnostem a obdaro-
váním. Protož VMti s plným doufáním věříme, že této slušné žádosti naší od sebe
zamítati neráčíte, ale ji příjmúc, podle naší upřiemnosti ráčíte dobrotivě vážiti
a přieznivě skutkem naplniti. Odpovědi listem VMti žádáme po tomto poslu. Datum
Piesce, f. V. ante Translationem Wenceslai anno oc XVIIII.
1291.
Petr z Rosenberka odpovídá Píseckým ku předcházejícímu listu.
Na Krumlově 1519, 21. Mart. Kopie č. 8743 A.
a)
Odpověď na to Pieseckým. — Služba má, moudří a opatrní sousedé moji
milí! Kdež jste mi psali, připomínajíce, kterak by poslové vaši, ode mne se navrá-
tivše, vám oznámiti měli, že bych já to, což by poddaní Prachatičtí proti vám před-
sevzieti měli, k sobě přijal, oznámivše, že což by koli oni činili; že by to činili
z mého rozkázánie; a také že bych já i jiným poddaným mým to rozkázati měl,
aby pohotově byli, jestliže byšte vy na tu silnici vyslali, aby vám toho hájili mocí oc:
I co jsem já k poslóm vašim ty časy ke mně vyslaným mluvil, to já dobře v paměti
mám, a za to mám, že oni též to v dobré paměti mají; než na něčím mále já se
proměnně pamatuji, nežli oni vás jsou zpravili, ale všakž na tom, mně se zdá, málo záleží.
Dále, kdež mezi jiném píšete, že bych k tomu vésti měl, oč jest ruoznice
mezi námi, aby to na některé dobré lidi k ohledání, aneb na pány soudce zemské
JMti bez puohonu dáno bylo, i abych to znal, že byšte se mnou v Zádnü nesnázku
aneb nevoli neradi vstupovali, než tomu že byšte rádi, aby mezi námi samými to
urovnáno býti mohlo, ač v &ier&ích slovích, ale ten rozum oc: I Buoh zná, že mého
