801

434 С. XVII. Listiny Jindřicho-Hradecké

a pána pana Vladislava, krále Českého a markrabě Moravského sc slavné paměti, jímžto JKMt ráčil jest potvrditi zápisu slavné paměti krále Jiřího. A pfi tom JKMt ráčil jest další milostí pana manžela mého při nadepsaných zápisích obdařiti, tak jakož to ti zápisové jinak majestátové mně daní s dobrú volí od nadepsaného pana Jana z Záp šíře a plněji svědčí v té dobré vuoli. Kterážto dobrá vuole mně napřed psané Kateřině od již jmenovaného pana Jana z Záp svědčí v tato slova:

Já Jan z Záp seděním tudiež se. [Následuje listina daná 8. března 1509, kteráž jest již vytištěna v této sbírce a v tomto svazku výše čís. 223.]

A protož já napředpsaná Kateřina z Vyklek ty jmenované zápisy neb maje- státy i s tou dobrou volí od pana Jana z Záp manžela mého milého dobré paměti mné svédéící, dala sem svú dobrú svobodnú volí a mocí tohoto listu, jenž slove dobrá vuole, dávám urozenému pánu panu Mikulášovi Zubovi z Lantšteina, a to všecko své právo v těch zápisích aneb majestátích i tudiež v dobré vuoli mající a mně příslušející na již psaného pana Mikuláše pren[esla] sem, a mocí tohoto listu přenáším tak pravě, jakoby ti všickni zápisové aneb majestátové častojmenovaní i s nadepsanń do[brń] voli jemu panu Mikulśsovi Zubovi slovo od slova svědčili, a [sobě] tu již nic dál ani dědicuom svým, ani žádnému jinému po [mn]ć jakżkoli právo míti chtějícímu, žádné další spravedlnosti nepozüstavujici, aby on pan Mikuláš Zub nahořepsaný mohl a moc měl, což by chtěl a když by chtěl, s tím učiniti jako s svým vlastním, bez mé i dědicuov mých i všech jiných lidí všelijaké překážky po mně právo jmíti chtějícím. A toho na zdržení a upevnění já častopsaná Kateřina peéet svü pfirozenü s jistým vědomím mým dobrovolně dala jsem přivěsiti k tomuto listu, jenž slove dobrá vuole. A pro širší svědomí připrosila jsem urozeného pána pana Kundrata z Krajku a na Mladém Boleslavi, hajtmana kraje Boleslavského JMti, a urozených pana Jindřicha Hložka z Žampacha na Březně, a pana Zigmunda Petrovského z Petrovic, že jsú své pečeti podle mé přivěsiti dali. Jenž jest dán a psán v úterý po svatém Prokopu leta od narození syna božího tisícího pětistého sedmnáctého.

248. Bohuše z Bozkovic kvituje Slavatu z Chlumu s toho, čím byl mu povinen jakožto rukojmí za Hynka Špetli z Janovic. Na Litomyšli, 4. září 1517. Orig. perg. 274.

Já Bohuše z Bozkovic známo činím tiemto listem přede všemi, kdež čten nebo čtúcí slyšán bude: jakož mi jest rukojmie v listu hlavniem urozený pán pan Slavata z Chlumu a na Košumberce podle jiných panuov za urozeného pána pana Hynka Špetli z Janovic za pět set kop grošuov českých a podle toho i na úroky zadržalé na to přišlé; kdež se jest na jeho díl dostalo jistiny puol druhého sta