z roku 1520. 333
stateční, slovutní Artleb z Bozkovic na Vranově, hajtman margkrabstvie Moravského,
a jiní páni a rytířstvo téhož margkrabstvie našeho, urozeného Jana Kunu z Kunstatu
na Rožnově a slovutného Viléma z Víckova na Cetochovicich, vérné naše milé,
a nám jsou oznámili po nich, jaké se jest zřízenie a srovnání mezi nimi у týmž
margkrabstvie s jednostajné vuole pro řád a spravedlnost stalo v artikule duolepsané.
Item najprve: Jakż jest ruoznice byla mezi stavem panským a rytířským
o raddu, kdyż se hajtman, komorník a sudí od nás saditi jmá; kdež král Vladislav
slavné paměti, otec náš najmilejší, ráčil jest byl list stavu panskému dáti, aby toliko
sami páni při sázení těch ouřaduov v raddě naší bývali, a skrze to mezi týmiž pány
a rytieřstvem byla jest ruoznice. Ale oni prohlédajíce k lásce, svornosti a k zacho-
vání spravedlnosti, že jsou se o to tak srovnali, aby soudce zemští z stavu panského
a rytířského při tom, když by toho potřeba byla a kteří z těch úředníkuov od nás aneb
budúcích králuov Českých a margkrabí Moravských sazen býti jměl, předkem v raddě
naší byli, a k tomuž z stavu panského i z rytířského osoby, kteréž by do raddy
naší přísahu učinili; počet jednostajný z obü stavuov k týmž soudcím přidáni býti
jmají; a tak aby ti, kteříž v raddě budú, mohli jmenovati a nám oznámiti ty, kteříž
by k těm ouřadóm spuosobeni a hodni byli, však nejedné jednoho, než některé
osoby, z kterýchžto kterýž by se mezi všemi najspuosobenější zdál, my potom mocí
naší královskú vyvoliti bychom mohli, však z roduov starých panských.
Item také, jakž jest v časích předešlých mezi týmiž pány a rytířstvem ruo-
znice byla o přísahy v svědomí k soudu zemskému dávánie, že jsou se o to též
mezi sebú snesli a srovnali, že každý z stavu panského a rytířského, kterýž svědomí
dává oustně aneb listem pod pečetí svou, v tom svědomí závazek činiti jmá, to což
svědčí, že béře k své víře a duši, že jest v pravdě tak; a nad to výše stav panský
a rytířský z obyvateluov téhož margkrabstvie, i také z kniežetstvie Opavského i jiní,
kteříž se právem téhož margkrabstvie spravují, k přísahám v svědomí dávání nuceni
býti nemají od nás i budücích králuov a margkrabí Moravských.
Item také jsou nám ukázali přiepis listu svolení některých artikuluov k súdu
zemskému příslušejících, kteréž jsou sobě pro řád a spravedlnost sirotkuov, vdov
a chudých přičinili a při soudu napravili skrze osoby k tomu vydané, jakož týž list
slovo od slova v tento náš list vepsati jsme dáti ráčili. Ve jméno boží amen. Páni
a vládyky etc. .... [Následuje listina z 19. ledna 1520, tištěná výše str. 326 pod č. 19.]
Při tom sú nás pilnými prosbami žádali a prosili, abychme k tomu naše mi-
lostivé povolenie dadûce, toho jim potvrditi a při tom jich také obhájiti ráčili. Kte-
rúžto jejich prosbu seznavše, že jest slušná a nám i budúcím králóm a margkrabím
Moravským i jim dobrá a užitečná, takové jejich srovnání vděčně k sobě přijavše,
k tomu naše milostivé povolení dáváme, na každý artikul zvláště tiemto naším listem,
