252 A. XXVII. Dopisy Zdeńka Iva z Rožmitála 1508—1535.
mni, ještě že se nějakých prostredkuov k jednání hledá skrze jiné osoby; toho pak
nevím, co v tom bude dále vaší vuole. Než poněvadž páni Pražané mají se na ho-
tově, také sluší nám i našim přátelóm hotovi býti; neb držím o tom, že páni Pra-
žané i jini, ktoZ na svá povinnost pomní, tomu dosti učiní, kdyžby k tomu přišlo,
což jest podle řádu a práva.
Jakož sem vám prvé psal, že jest se sjéžděl pán Hradecký v Čáslavi s někte-
rými osobami: i oznámeno mi konečně, že jest se to stalo na jeho žádost páně
kancléřovu, a měl jest také tu s sebú Jana Leskovce. A jakož také slyšel sem, že
měl býti sjezd v Boleslavi: i nebude z něho již nyní nic. A včera shledal jest se
knieže s panem Kundrátem Krajieřem na Libni, a tak jest tomu vyrozuměti ráčil,
že on s svými přátely od práva neodstoupí, nežli tak se zachová, kdyžby k tomu
přišlo, jakž jest vedle práva. A pán Buoh všemohúcí rač dáti, muoj milý pane švagře,
abychme se spolu šťastně a ve zdraví shledali. Dán na hradě Pražském ve čtvrtek
po svatém Prokopu léta 9e XXV“. Zdenék Lev z Ro£mitála oc.
Panu švagru mému milému, panu Krištoforovi z Švamberka a na Zvíkové oc.
322.
Jindřichovi z Risenberka, že král Polský k tomu jest náchylen, co jest s dobrým krále i krá-
lovství Českého, o sjezdu Polského i Českého krále, o různicech v Prusku.
Na hradě Pražském 1526, 20. ledna. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 3888 nepag.
[Léta božieho 1526. Toto jsú téhož léta registra třetí, do kterýchž se vpisují přípisové
listuov posélacích, kteříž se píší od urozeného pána, pana Zdeňka Lva z Rožmitála a z Blatné,
najvyššieho purkrabie Pražského, od soboty den sv. Fabiana a Sebestiana.]
Službu svú vzkazuji, urozený pane, pane švagře muoj milý! Byšte se dobře
měli a zdrávi byli, toho bych vám věrně přál. Muoj milý pane švagře. Ještě nemám
žádného po našem rozjezdu z Uher psaní, a nevím čím se to prodlévá. Než včera
přineseno mi psaní od pana vajvody Krakovského z Petrkovského sněmu; a tomu
jsem vyrozuměl, že král Polský JMt k tomu jest náchylen, při čemž také náš úmysl
jest, což se krále JMti, pána našeho milostivého, a tohoto královstvie dobrého dotýče,
i také svobod a práv našich, aby v své váze to státi mohlo, jakž spravedlivě býti
má. A šíře vám to potom, dáli pán Buoh, oznámiti chci, neb se naději, že buohdá
brzo některý den na Blatné budu. A což se dotýče sjezdu JJMtí králuov, o tom mi
ještě nic jistého pan vajvoda nepsal, než že pan Trepka na odpověď čeká; než tomu
jsem porozuměl, že král Polský JMt k tomu jest sjezdu náchylen, jestliže se uprá-
zdniti bude motci. A za to mám, že v Petrkově ještě se sněm drží, a páni litevští
že jsú žádostivi krále, aby mezi ně přijeti ráčil; a v zemi Pruské že jsú obce ve
městech s konšely v ruoznici o víru, a že bez přítomnosti krále JMti s těžkem se
to snadně srovná. I to máte ten řád té nové Lutrovské aneb lotrovské nevěry.
