16 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.
403.
Jan Holka z Ločedic se Svatošem, pacholkem svým, slibuje věrnost Janovi z Rosenberka.
V Krumlově. 1470, 7. Dez. Orig. č. 2427.
Já Jan Holka z Ločedic a' Svatoš Kapusta, pacholek jeho, známo činíme oba
tiemto listem obecně před každým, ktož jej koli uzřie nebo étûce slyseti budû, že
jakož jsme byli učinili nepravě a zle proti urozenému pánu, panu Janovi z Rozm-
berga, najvyššiemu komorníku královstvie Českého, tak že jsme byli proti JMti u ne-
přátel úhlavních viery křesťanské a JMti lidem poddaným škodiece; pak z daru bo-
žieho rozpomenuvše sě, že jsme zle činili, napřed proti pánu bohu i proti páně Mti
napředpsanému, i proti jeho všem pomocníkóm, služebníkóm i lidem poddaným JMti,
přišedše sami k sobě, i hledali jsme milosti, aby JMt ráčil nám to odpustiti, napřed
pro pána boha a pro svú dobrotu. A k tomu jsme žádali dobrých lidí, i prosili
snažně, aby se za nás přimluvili, aby JMt ráčil nám tu těžkú vinu odpustiti. A JMt
skrze přímluvu dobrých lidí, že jest nám tu vinu již odpustil, na takový běh, že
JMti i dědicuom JMti toho zasluhovati máme a JMti zase pomahati na jeho nepřá-
tely hrdly svými, což najdál moci věrně budem; a také již viece proti JMti ani proti
jeho pomocníkóm, služebníkóm i poddaným lidem nikdy bývati nemáme, až do našie
smrti, než věrně toho zasluhovati, což jest s námi milostivě učinil, až do našie smrti.
Pakliby JMti kdy nás třeba nebylo, a my kam na službu jeli neb jieti chtěli, tehdy
máme se u páně Mti uprositi, a bez JMti vuole ani bez dědicuov JMti vuole niktež
nebyvati, neZ s JMtí vólí. Pakli bychom toho nezdrżeli, coż v tomto listu psáno stojí,
tehdy sami na se vyznáváme tiemto listem, Ze jsme se cti, hrdla odsúdili i všeho
statku, který máme neb mieti budem, a ta milost, kterůž s námi učinil, nemá nám
platna býti nic; než moci bude již psaný pán náš neb dědici JMti nás trestati, jakož
na takové by slušelo. A toho všeho což svrchupsáno jest pro lepšie svědomie a paměť
budúcí, nemajíce svých pečetí, prosili sme urozeného pána, pana Václava z Švam-
berga, a urozených panoší pana Petra Perštaynského z Mikovic, pana Kunráta z Pe-
trovic, purkrabí tehdáž na Krumlově, pana Přibíka Hádka z Paběnic a pana Erazima
z Michnic, Ze jsû své pečeti k naší prosbě k tomuto listu přivěsili; věcem svrchu-
psaným na svědomie, jim i jich dědicóm a budúcím beze škody. Jenž jest dán a psán
na Krumlově, léta od Narození syna božieho 1470, ten pátek po sv. Mikuláši bi-
skupu božiem.
[5 pečetí zachovaných.)
