Z leta 1487. 503
protož my nadepsaní kněz Jan opat i vešken konvent kláštera nadepsaného — za-
stavili sme a postúpili — našie vsi Lhoty, kteráž jest příslušela k Žďáru, ve třech
stech zlatých uherských s kmety, s dvory, s dčdinami oranými i neoranými, s lu-
kami, s pastvištěmi i s doly i s úrokem peněžitým, s robotú, s kury, s vajci, s Zbyňkem
népravnikem, s sluzbû i se vším panstvím i s tiem platem, což rejstra naše klášterské
ukazují, i s těmi puožitky se všemi, kteréž jsú od staradávna, — uroz. panoši Ce-
hnicovi z Říčan a Karlovi, synu jeho, dětem jich i budücím jich. — Také stupujem
již nahoře psaným věřitelóm našim osmdesáte gr. a čtyři gr. míšenských platu roč-
nieho — na mlýně našem, kterýž slove Bártovský, jenž leží pod Sv. Petrem, a k tomu
panstvie tolikéž, aby mohl svého platu dobýti nahoře psaného na něm a viece nic.
A to do života nadepsaného Jana Cehnici, Karla, syna jeho, a po smrti jich když
bychom dědicóm jich dali rok napřed věděti, anebo ktoż by tento list měl s jich
dobrń vuoli anebo jednoho z nich. A to jmáme napřed dáti věděti rok při sv. Jiří
nebo při sv. Havle, chtiece vyplatiti nadepsaná ves a ten plat svrchupsaný. — Také
nemá žádný vyplatiti nadepsané vsi jiný než kněz opat a konvent nadepsaného klá-
štera od věřících našich. To my svrchupsaní kněz opat a konvent kláštera svrchupsa-
ného slibujem — zachovati. Pečeti kromě vydavatelovy uroz. pánuov a panoší: pána
a p. Dobrohosta z Romsperka a na Týně Horšovském, pána p. Sezemy z Vrtby a na
Prostiboři, Jana Hošťálka z Hognestu a na VIkÿsi, Kristofora Ucháčka z Kraëina
a obývající v Novém Plzni toho času, Jana Haška z Koněprus a obývající v Kla-
drubech. — Léta po naroz. syna b. 1487., ten úterý po sv. Vácslavě.
144.
Kl. Chotěšovský. — B. m. 1487, 9. listopadu. — Č. 152.
Sve
My knéz Tristram, b. mil. probost, i vSecken konvent nynější i budúcí klá-
$tera Choté$ovského, — jistci a první dlužníci dluhu dole psaného, a my Jan z Di-
pova, Raus z Přestavlk a v Chlumčanech, Jindřich z Drahobuze a v Nebielovech,
Heřman z Žernovníka a v Novém Plzni, Václay Točník z Křimic, rukojmie jich s nimi
a za ně, vyznáváme, — že jsme dlužni — sto zl. uher. a za sto kop zl. rýnských
a po čemž by toho času platily mezi lidmi, na zlatě i na rázu i na váze i na pádu
dobrých a pravých, a k tomu padesáte kop gr. mečových dobrých střiebr. obecně
berných, anebo pětmezcietma Кор gr. širokých čes., uroz. panoši Janovi Cehnicovi
z Říčan a dědicóm jeho i tomu každému, ktož by tento list jměl s jich neb jednoho
z nich dobrü volí, a to za duom, kterýž sme od věřitelóv již psaných v Plzni kópili ;
— kterúžto summu zl. uher. i rýnských i také grošóv svrchu dotčené summy my všichni
— máme |byti dluzni] — ruků společní [sic] a ovšem nerozdielnů věřitelóm našim, —
a to tak dlúho, dokudž by nám tíž věřitelé naši neb jeden z nich anebo my jim též zase
nedali puol léta napřed věděti buďto při sv. Jiří nebo při sv. Havle. A když bychom
