502 E. XII. Výpisy z českých listin c. k. veřejné knihovny Pražské.
Kramolín, Vlkanov, Lešina a Jicharce, Zámilič; item třetí list mám od krále Ladi-
slava slavné paměti, kterýmžto listem potvrzuje těch dvú listuov nahoře psaných od
ciesaře Sigmunda slavné paměti, a ty summy svrchupsané prevozuje na samû Lesinu ;
item čtvrtý list mám od kněze Václava, probošta dobré paměti, a převora i všeho konventa
kláštera Chotěšovského, kterýžto list svědčí a ukazuje na ves Jicharce v summě pa-
desáti kopách gr., jakož pak ti všichni listové v svém sepsání šíře svědčie a ukazují:
że sem dala a mocí tohoto listu dávám na ty všechny čtyři listy svrchupsané mi
dobrü völi, plnü moc i plné ovšem právo, kteréž mné kolivék piislusélo, uroz. panu
Janovi z Rúpova, najvyššiemu písaři desk królovstvie Českého a hofmistru dvoru
krále českého, i jeho dědicóm i tomu každému, ktož by ty jmenované listy ciesařské
i královské měl s nadepsaného pána nebožto s jeho dédicuov dobrû voli a svobodni,
tak aby nadepsaný pán neb jeho dědicové, anebožto jeden z nich, mohli těmi listy
nadepsanými hýbati a s nimi učiniti jakožto s svým vlastním tak vcele a úplně, jakž
sé koli již psanému pánu aneb jeho dědicóm zdáti a viděti bude, tak jakoby jim
samym ti listové svrchupsaní svědčili zejména. — Pečeti kromě Školastiky z Otova
uroz. panosí Jana z Düpova a na Valti, Jana Chotka z Chockova a v Ležkách,
Humprechta z Rabšteina, hajtmana času toho na Petrspurce, a Václava z Kračína. —
Léta ot naroz. syna b. 1487, ten pátek před sv. Jiřím, mučedl. b.
142.
KI. Chotěšovský. — V Dobřanech. 1487, 20. června. — Č. 150. — Listina papírová.
My purkmistr a rada i všecka obec městečka Dobřan vyznáváme oc. — že,
když se jest uvazoval ctih. kněz, kněz Trystram, probošt chotěšovský, v již psané
probo[śt]stvie a nás před se jest ráčil obeslati, tu my předstúpivše před JMt jakožto
před pána svého dědičného, slíbili jsme JMti člověčenstvie všichni jednostajně, a Ma-
terna, spolusúsed náš, též také podle nás a s námi slíbil jest, jakož dobře slušné jest;
neb v městečku našem sedě dědictvie mezi námi má i podnes. A to béřem k své
vieře a cti, že jest to tak v pravdě, což tiemto listem vyznáváme. — V Dobřanech
l. b. 1487, v středu před sv. Janem Křt. bož.
143.
Kl. Kladrubský. — B. m. 1487, 2. října. — Č. 151.
My kněz Jan, z b. mil. opat, kněz Voldřich převor, kněz Jan, probošt v Tú-
škově na Mži, kněz Jan řečený Pecka, probošt v Přešticích, i vešken konvent klá-
Stera Kladrubského — vyznáváme: — jakož jmáme povolenie od najjasn. knieZete
pána, p. Vladislava, krále českého oc., — abychme mohli zastaviti zbožie kláštera
naseho nadepsaného summû do dvû set a do patnácti kop gr. čes. rázu praž.: —
