474 D. XIII. Registra soudu komorního.
545.
Mezi Alžbětou Vaňkovou z Mezilesic a Mikulášem Hrochem. 1487, 15. listopadu.
[Véno.] V té při a ruoznici, kteráž jest mezi paní Alžbětů někdy manželkú
Vaňka z Mezilesic s jedné, a Mikulášem Rochem s strany druhé. Tu kdež jest ona
paní Alžběta jej Mikuláše vinila z věna svého, jakož pak na to listy dva okázala
věna svého. Proti kterýmžto listóm on Mikuláš Hroch nic jest neodpieral. Tu král
JMt se pány radami svými ráčí paní Alžbětu podle jejích listuov zuostaviti, jakž
v sobě znie, a ona aby jemu Mikulášovi Rochovi toho statku postúpila, kteréhož jest
v držení, při tom času, když se jejím listóm dosti stane. A bude-li ona chtieti potom
paní Alžběta jeho Mikuláše Rocha z čeho viniti, že se jí ta cesta nezavierá. Actum
feria V. post Briccii.
R. IL. a. list G. 8. b.
546.
Mezi Janem z Landšteina a Eliškou z Roztok. 1487, 15. listopadu.
[Réení] V té při a ruoznici, kteráž jest mezi panem Janem z Lanšteina
s jedné, a paní Elškú z Roztok s strany druhé. Tu kdež jest pan Jan vinil jí ze
rčenie, což se čtyř seth kop dotýče, o kterýchž jest páně Januov otec v svém kšaftu
znamenitě zmienku udělal pravě tak, že jest jemu paní Elška řekla: přišlo-li by to
placenie nah, Ze by od ného nic vzieti nechtéla. A Véclav muž její tázal se pana
Jana, kdy a kde jest jemu slibovala. A on pan Jan pravil Ze na Tuchorazi i na
Chlumci, prve jsúc vdovú i potom jsúc v manželství; ale toho jest dostatečně nepro-
vedl.. A protož JMt ji při tom zuostavuje, Ze jemu tiem rčením nie vinna nenie.
Actum ut supra.
R, II. a. list G. 9. a.
547.
Mezi Janem Kamencem a Sigmundem Štrauchem spolu se synem Divišem. 1487, 16. listopadu.
V té při a ruoznici, kteráž jest mezi Janem Kamencem s jedné, a Sigmundem
Štrachem a Divišem synem jeho s strany druhé. Jakož týž Kamenec vinil jest téhož
Štracha o list na osm kop a na XXIV gr. platu ročnieho, kterýžto list jest na pana
Krystofora a na pana Sigmunda bratřie z Wartmberka a z Děčína, [ku] kterémužto listu
Kamenec chce spravedlnost mieti po Marthě z Lisovic, manželce své. Týž Sigmund
Štrach ukázal list, jenž slove dobrá vuole, od Margréthy z Jenčic, kterážto dává Di-
višovi Štrauchovu synu list nahoře jmenovaný. JMKská vyslyšev žaloby i odpor i také
nahlednüti jest ráčil v nález prvnější, kterýžto jest mezi týmž Kamencem a Sigmundem
učiněn, i takto JMt rozkazuje: že těch všech věcí při prvniem rozsudku nechává, že
Martha i Margrétha z nich žádná nemohla jest viec dáti ani zapsati než polovici
