Zápisy z r. 1487. 469
529.
Mezi Vilémem z Ilburka a Ješkem spolu s pastorky jeho. 1487, 13. listopadu.
Což se té pře dotýče, kteráž jest mezi panem Vilémem Ilburkem s jedné,
a panem Ješkem a jeho pastorky s strany druhé, což se řeky dotýče. Týž pan Ješek
pravil jest, že toho v držení jsú, a prose JMti, aby jeho i jeho pastorky při tom
ráčil zuostaviti. A bude-li je pan Ilburk z toho chtieti vyvésti, aby je z toho právem
vyvedl. I JMt ho pfi tom nechává, a bude-li se zdáti panu Ilburkovi je z toho
právem vyvésti, Ze mu se ta cesta nezavierá. Actum ut supra.
R. II. a. list G. 5. a.
530.
Mezi Magdalenou Kříneckou a Valkúny. 1487, 13. listopadu.
V té pfi a ruoznici, kteráZ jest mezi paní Magdalenü vdová po neboZci panu
Janovi Kříneckém s jedné, a Valkúny s strany druhé, což se dotýče desieti kop
platu, kteréž jest nebožtík pan Mochovský odkázal k kostelu v Rožďalovicích. I takto
JMKská o tom rozkazuje: aby obě straně stáli na suché dny najprve příštie, když
JMt se pány v lavice zasede, a tu JMt vyslyše dcky i jiné jich spravedlnosti, ráčí
jim povědieti, při čem se budú mieti zachovati obojí. Actum ut supra.
R. IL a. list G. 5. a.
531.
Mezi měšťany Volyňskými a Markétou Mladějovskou. 1487, 13. listopadu.
Což se té pře dotýče mezi měšťany Volyňskými s jedné, a paní Margretü
manželkúů někdy Mladějovského s strany druhé, kteřížto měšťané vinili jsú ji, že by
ona měla nějaký plat k záduší jich vydávati. Proti tomu táž Margréta odpierajíc
pravila jest, že jsú sirotci toho statku, a že ona jich poručnice nenie ani otcem ani
králem, a že toliko ten statek sirotčí tak zpravuje. Tu král JMt se pány raddami
svými ráčil jest to vážiti pilně a takto o tom rozkazuje: Poněvadž ona poručnice
žádná nenie sirotkuov těch, že z té příčiny ona jim Volyňským nenie povinna od-
poviedati, než zdá-li se Volyňským koho jiného z toho viniti, že jim se ta cesta ne-
zavierá. Actum ut supra.
R. IL a. list G. 5. b.
532.
Mezi proboštem Borovanským a hamerníky z Valův. 1487, 14. listopadu.
Knězi proboštovi Borovanskému s hamerníky z Valuov odloženo roku do
středy na suché dny nynie příštie, a že tu JMt ráčí dcky kázati ohledati, aby se
žádnému nic neukrátilo. Actum feria IV. post Briccii.
R. II. a. list G. 5. b.
