rodu Hradeckéhc, r. 1441, 1444. 5
slal. Nebt sem již děkujíc pánu bohu s nocí do Benešowa přijel, ačkoli jsa tru-
den a dosti nebezpečen ; nebť je o mé jiezdě weliký úklad uložen, jakožť tě toho
sám lépe z úst zprawim. Dán w Benešowě, den buožieho narození,
Menhart z Hradce,
najwyssi purkrabie Pražský.
5.
Oldřích z Rosenberka p. Menhartowi z Hradce stížnost wede na panośe jeho Al-
brechta z Wydii.
Na Krumlowë, 1442, 14 Jun. (Konc.)
»Panu Menhartowi.«
Službu swü wzkazuji, urozeny pane a bratře milý! Wedeti dawam, kdyz
sem nynie w Hradci se pány byl, tu Albrecht z Wydřie panoše twój opět mně,
mym slużebnikóm i panosim lal, pres takowć podśni, jakoż sem w Praze jemu po
dáwal těch pánuow, kteříž si tu byli, a on nechtěl, než podźwal mi Jana Hra-
deckého, Na tom sem opět i s jinými pány chtěl přestati, kteříž sú tu byli. A
on wida, a já k konci měřím, opět to zwrhl, a přes to mně i mým služebníkóm
i panosim laje, mé üroky dědičné swéwolně a bez práwa drží. 1 prosimt tebe mily
bratře, aby se k tomu přičinil, jakožť wěřím, aby mi služebník twój mój dědičný
plat propustil, k kterémuž žádné sprawedliwosti nemá, a w twém městě dále mně
i mým služebníkóm i panoším láti nedal. Neb sem dáwno to jinák omysliti mohl,
bych tebe w tom nešanowal, jakožto bratra swého. Pakliby mi se od něho rowné
státi nemohlo, nemohlbych jemu w tom dále seděti. A toho prosim odpowédi twé
po tomto poslu. Datum Krumlow fer. V. ante Viti, annorum oc. XLII*.
Oldrich z Rosenberka.
6.
Menhart ze Hradce Oldřicha z Rosenberka zwe ke sjezdu do Horaždějowic.
Na Welharticích, 1444, 14 Aug. (Orig.)
Urozenému panu Oldřichowi z Rosenberka, bratru mému milému.
Sluzbu swü wzkazuji, urozený pane a bratře milÿ! Jakozt sem po Rüsowi
wzkázal o sjezdu w OraZdéjowicich, aby k nému kohozby se zdálo wyslal oc. Wé-
détit dáwám, Zet jest na tom zuostáno, w ütery najprwé příští páni druzí a ze-
mené Ze tu mají se sjeti. Protoz prosimt, wypraw swého kohozt se zdá k tomu
hodného, ať také pri tom bude, jehożtby pani i zemenć ródi wideli. I žádost toho
