202 C. X. Zdpisy
w tom nepozûstawujice, ani swÿm budaucim, ani Zádnému jinému. Tomu na swé-
domi a pro lepsi jistotu peëet swau wlastni piitiskl sem k tomuto listu, a priprosil
sem urozeného rytíře, pana Mikuláše z Hořic a na Pecce, purkrabie kraje Hra-
deckého, a urozených wládyk pana Jana z Sekeric a na Zdechowicich, a pana
Jana Buška z Hodkowa, ty časy úředníka na Pardubicích, že sau swé pečeti
wedle mó k tomuto listu pfitiskli, jim bez škody. Dan a psán na Pardubicích,
w středu den S. Filipa a Jakuba apoštolůw buožích, léta od narození syna buožího
MCCCCLXXXXIII? poéitajíce.
29.
List kniżete Jindřicha, jímž wyznawa, Ze jest neprosil krále, aby co Zahrádkowi
na Libisanech piipisowati mól.
Na Podébradech, 1493, 16 Juni. (Tyż rhp. str. 141 sq.)
My Jindiich z bożi milosti knize Minsterberské a hrabé Kladsky oc. známo
činíme tímto listem: wšem wübec, kdož jej uzří nebo čtaucí uslyší: že sme nej-
jasnéjsiho knizete a pána, pana Wladislawa, Uherského a Českého oc. krále, pána
našeho milostiwého, za to, aby neboztikowi Wáclawowi Zahrádkowi na Libisanech
jakau sumu peněz nebo groši pripsati ráéil neprosili; toliko se w tom dobre pama-
tujem, že sme JM“K prosili, aby jemu JKM“ toho zápisu, kterýž sme témuž Za-
hrádkowi byli s dobrau wúlí na Libisanech (dali), potwrditi ráčil. Pripisowalli pak
jemu JKM: co z swé milosti, za to sme my JKM" neprosili. Tomu na swédomí
kázali sme pečet naši knížetskú k tomuto listu přitisknůti. Jenż jest dán na Po-
děbradech, w neděli po hodu swatého Wita, léta páně tisícího čtyrstého dewadesá-
tého třetího.
80.
Dobrá wůle od Markéty z Hustiřan a Doroty z Zahrádky, kterauž prewodi wsecko
swé práwo na Libisanech panu Wilémowi z Perniteina.
Na Rychnowe, 1493, 1 Jul. (Tyż rkp. str. 149 sq.)
Já Markéta z Hustiřan a Dorota z Zahrádky wyznáwáme tímto listem zjewne
předewšemi , kdež čten neb čtúci slyšán bude: že ten list a zápis s majestátem od
slawné paměti nejjasnějšího knížete a pána, pana Jiřího krále Českého oc., kterýž
swědčí na šest set kop grošůw urozenému panu Mikulášowi Berkowi z Dubé, w ty
časy purkrabí kraje Hradeckého, a paní Elišce z Okoře, manželce jeho, i dědicům
jich, na zboží kláštera Opatowského, na dwür a wes Libišany, na rybník, na dě-
diny, lúky i na wšecky příslušnosti toho dworu a wsi, poplatky a půžitky, tak
jakož w tom listě s nadepsaným majestátem to i jiné wšecko šíře a swětleji i
plněji napsáno stojí: kteréhožto zboží nadepsaného my swrchu psané w sumě swrchu
dotčené postůpily sme dobrowolně urozenému pánu, panu Wilimowi z Pernštcina a
