392 A. XVIII. Dopisy
wéfimt, že to učiniš. A když k tomu i k našemu sjezdu bude, toť také dám wě-
děti. Dat. Krumlow, fer. VI post convers. S. Pauli anno oc. L*.
Oldrich z Rosenberka.
8.
Oldiich z Rosenberka Jindiichowi z Kolowrat pise o gleit Alsowi ze Šternberka,
o sjezd do Plzně oc.
Na Krumlowë, 1450, 18 Febr.
Urozenému pánu, p. Jindrichowi z Kolowrat, prieteli mému milému.
Službu swü wzkazuji, urozeny pane a prieteli mily! Jakoż sem ondy po twém
slużebniku na twé psani odepsal a priepis, kterakby p. Alsowi z Šternberka gleit
mel dáti sem poslal: na to si mi žádné odpowědi nedal, ani toho gleitu poslal.
I dáwámt na wědomie, že se s p. Alšem a s jinymi ubrmany na Zwiekowé sjeti mám
od tohoto pondělí příštieho w tém dni: a od této neděle w třech nedělích, toť
bude w tu nedéli Laetare, bohdá w Plzní budu. A k tomu sem obeslal wšeckny
naše jednotniky, aby na ten éas а К tomu dni také tu do Plzně prijeli. I prosimt
tebe mily prieteli, aby mi ten gleit, jakož toho opět pfiepis posielim, po tomto
poslu poslal, a k tomu se přičinil, aby bohdá k tomu času swrchu dotčenému také
do Plzně přijel. A když se bohdá tu sjedem, o wieckny potrebné wéci spolu
i s piátely rozmluwime. Neb sem i p. Zajiece, p. Smiřického i p. Jakůbka o též
také obeslal i prosil, aby tu do Plzně k nám také přijeli, a radní a pomocní
byli, aby takowé bürky w zemi éeské staweny a k dobrému piiwedeny byly. A takét
sem obeslal knéze Misenského, aby swü raddu k tomu času swrchupsanému do
Plzné poslal. Wérimt že mi ten gleit pošleš; a wiešli jaké nowiny, że mi to po
tomto poslu wčdčti dáš. Datum Krumlow, fer. IV* ante invocavit, annorum oc. L°
Oldrich z Rosenberka.
9.
Týž témuž posílá přepisy listu pánůw ze Šternberka a zwe opět do Plzně.
Na Krumlowë, 1450, 19 Febr.
»Jindrich Kolowrat.«
Službu swü wzkazuji, urozeny pane a přieteli milý! Když tito prwni listowé na-
psaní byli, přiběhl w té mieře páně Alšów posel s těmito listmi, kterýchžto listów tobě
teď přiepisy posielám zawřené, aby se umél po tom zprawiti. Pak ačkoli pan Petr něco
hrubě píše, prosímť tebe, aby nikoli nic nezačínal, než sebe, zámków swych, towa-
řišów také i lidi bud pilen; a daj mi i hned zasě wěděti, kterak sé ty wéci maji,
abych se panem Alšem bohdá na Zwiekowě, když se sjedem, o to uměl rozmluwiti.
A čemuž tu porozumiem, toť i hned se Zwiekowa dám wěděti prwé než do Plzně