370 B. VIII. Zápisy Pražské
byl, anebo na éemzby koliwek byl, kromě toho, což jest jinym otkázala, a kromé
domu, k dédiénému a ku prawému pokojnému drZeni, aéby żiw byl, a kdy sé
sem nawrâtil. Pakliby umřel, tehdy jest chtěla, aby ten jistý statek tomu synu
otkázaný poručníky jejími mezi chudé přátely jejie na almužny a na jiné milosrdné
skutky byl obrácen, wedlé jich swědomie. Toho poručenstwie swého ustawila jest
mocné poručníky, tak aby oni wšecky wěci skrze ni otkázané s domem, s městištěm
i se wším jeho okršlkem, také se wším zbožím mowitým i nemowitým, kdežby to
bylo, neb na kterýchžby wěcech bylo, spósobili a zjednali wěrně a sprawedliwě,
jakzto den südny pred pánem bohem sprawedliwy poéet z toho budú chtieti učiniti.
A tak su sestfe jeji wsecky wóci wydali wedle listu kżeftnieho. Pak s& nynie
nawrátila na poručníky, řkúc: Piźni mili! wiak w listu stoji psano, kdyzby buoh
jejieho syna neuchowal, aby ten statek na chudé přátely spadl. A porućnici fekli:
Mili pani! wydali sme je wsecky, co sme jméli wydati; a nám jest ona swétila,
nás mocné poruéniky uéinila, to poruéenstwie jednati, spósobowati tak, jakzbychom
den südny sprawedliwý počet z toho pánu bohu mohli wydati. Ufamy, Ze nas pri
kšeftniem listu ostawite. A sestra téZ Zádala, byste ji pri tém ostawili. A wy
we jméno buozie práwo ste řekli takto: Tak jakož jsů oni sestry úplně otbyli
wedle rozkázánie, a jim swěřila toho, tak jakž list kšeftní ukazuje, aby jich s po-
kojem nechala; a dali ste kšeftniemu listu moc a práwo. A my také nálezu wašeho
dobře nalezeného pochwalujem, potwrzujíce jeho tiemto listem. Dán a potwrzen
ortel w úterý před swatù Barborù, anno domini MCCCCXVIL
32.
Purkmistr a radda Starého města Pražského wýpowěd činí we při o plat na domě,
we kteréž se k nim odwoláni stalo z Nowého města.
1418, 9 Febr.
Purgmistr a konšelé welikého města Pražského.
Opatrní přietelé milí! Jeden měštěnín wáš před léty šesti kúpil sobě, ženě
swé, dédicóm a budücim swym duom za šest kop grošuow kromě jedné kopy gro-
šuow platu, ktożby list jměl, u jednoho kněze. Toho w držení byl do swć smrti;
po jeho smrti žena jeho s dětmi swými. Pak nynie ten jistý kněz napadl ji prá-
wem z üroka Swatohawelského minulého, a ona sě jemu otpierala, a řkůc: Milí
páni ! jemu nejsem nic powinowata; máli které práwo na mě, nechť pokáže. A wy
ste řekli: Kněže, a ty slyšíš! Tu kněz řekl: Milí páni! já sě tiehnu na waße súdné
kniehy, Ze bohdá shledáte, žeť mi jest kopa platu poostawena. A wdowa řekla:
A já také. Tu ste jim kázali kniehy čísti; a knichy ukazují, jakožto swrchupsáno
stoji. Tu ste tázali, coby ona k tomu otpowěděla; a ona řekla: Milí páni! já sě
znám, že jest byla kopa platu, ale mój nebožčík muž jest jie splatil, a teď mám
