B. IV. Snémowni wéci Ceské r. 1448. 229
zila, wzkäzawsi, že také jiné země má, a že let dojda, bude se moci obrátiti, kamz
ráčí, a JM' že chce toho raden a pómocen býti.
Takż my z toho poselstwie JM", kterymZ nás, o praciech a nákladiech ne-
prawiec, z cesty, k weliké na3ie i této koruny hanbé, zase JM* jest nawrátila, a od
sjezdu nám položeného, i gleity JM" potwrzeného, lehce nèkterak odstréila, srozu-
měwše, Ze i let krále Ladslawowych doéekajic, jesté sme wzdy nadéje zbaweni,
tak jakż to JM" poselstwie wzni; a tak widüce se w takowé lehkosti i w takém
zanetbáni poloZeni, wzkázali sme JM“ po p. Zdeńkowi z Sternberka a p. Jindrichowi
Strażskóm, i po jiných dobrých lidech s nimi wyslaných, úmysl náš i wšie země
této, tak jakž nam z sněmu obecního bylo poručeno, že bez krále býti nemuožem
aniž chcem, abychom po tak welikých a dlühych zähubäch a nepokojich nedohy-
nuli dokonce. A toteż, tak jakž se dálo a děje se, oswědčili sme i již i oswěd-
èujem králóm, knieZatóm i zemiem okolnim; jeZto a6 se KM", JakoZ ste powédéli,
nezdá toho potiebie, ale nám toho potřebie jest, aby wsichni rozuméli a wédéli,
że námi nescházelo jest nic, a že z prawé núze, nechtiec horších wčcí se dopustiti
a konecné dohynüti, rady ani pomoci odnikudZ nemajic, musime tak učiniti jakož
muožem a pána sobé wzieti. Poněwadž na to nám přišlo jest, že ze dwého nam
jedno jest woliti, to jest nebo dokonce býti zkaženu, anebo pána mieti.
Protož páni a přietelé naši milí! prosímeť, račte KM" powědieti naši službu,
a JM“ za to welmi prositi, pončwadž jest JM“ nás toho tak ráčila zbawiti, zname-
nawši dobře úmysl náš i pilnost ke wšemu dobrému, a téměř od swých nás wrat
odstrčila, wšie naděje nás konečně odraziwši: ať neráčí nám a této opuštěné siré
zemi w tom prekázeti, ale ať ráčí službu nasi zachowati, budemli moci skrze ně-
koho jiného s boží pomoci swé poctiwé a dobré opattiti a naprawiti. Nemuozemt
bez pana déle býti, aniž cheem; nebť nám toho weliké jest potřebie, jakož i sami
tomu lép než my muožem wymluwiti, rozumiete.
14.
Oswédéowàni Stawüw kralowstwi Českého weřejné na krále Fridricha učiněné,
w sauwékém překladu z latiny. (Z rkp. Šternb. str. 93—100).
W Praze, 1448, 3 Mart.
»Oswědčowánie na krále Římského.«
Najjasnější knieže a pane, pane najmilostiwější! Hotowé a nelené u wšeli-
kych libostech poslüZenie, s poctiwosti hodnü a slusnü. Prewelmi tiedko bez zna-
menité osoby statkuow škody každá zemé swého prirozeného zbawena býti widéna
jest pána, aniZ mníme, by kdy obecné dobré prospiewalo, kterézby jedniem knie-
Zetem, práw a sprawedlnosti wetejemi w panowánt weàlym, i radami zprawowanym,
