28 A. VII. Dopisy p. Alse Holickeho ze Šternberka r. 1449.
w hlawu nedala! Jakož tě toho bohdá site zprawím, když se shledáme. A tčcht
sem wsech wóci k upokojeni pilen; a cożbych se koli mohl k obecnemu dobremu
ptièiniti, totbych rád učinil, jakoZ sem se widy pri¢ingl. Dat. Krumlow, fer. II
in die Simonis et Judae annorum oc. XLVIII.
Oldiich z Rosenberka.
33.
Pan Ales panu Oldiichowi obšírně piše o při syna swého Petra s p. Krusinau, téz
o wsech různicech w zemi po wzetí Prahy skrze pana Jiřího z Poděbrad wzniklých.
Bez místa, 20 Febr. 1449. (Z orig. Třeb.)
Urozenćmu pinu, p. Oldiichowi z Roscnberka, piieteli mómu zwlaśtż milému
Slużbu swu wzkazuji, urozeny pane a piieteli zwlaste mily! Z twóho od-
pisowanie, jakoż mi odpisuje na m6 psani, toto w tom nalezim: że Petra syna
mého počátkem proti p. Krużinowi winna СЮ, i pies to, że porozumils mily
piieteli prwć z listuow mych i syna mćho, proć jest ten Kašpar z Kolsen jat a
dobyt; kteréhozto syn muoj za swého zrádci i swych lidi lüpeZnika, jeito se jest
k nému a od ného mmoho lüpezuow askod dàlo jim, jal a dosáhl jest, A kterak
p. Krušina prawi, Ze jest jeho slużebnik: ano jest netajné, Ze jest ten Kaspar
z Kolsen man k Lokti, a pán jeho Mates Slik o něho stojí, a k synu mému
o něho slal jest, jako o swého mana; a prwé neZli jeho dosáhl jest syn muoj,
Matesowi Slikowi, jakožto pánu jeho, také p. Krusinowi i jinym psal jest, dawaje
jim wéedeti, Ze jemu déle takowé zrady a lüpeZuow i stanowist, které sü se k nému
od neho daly, trpeti nechee; a w tom Ze jest jeho dosahl syn muoj; a prawi, Ze
to wie chce prowesti slušně tú jistinů i listy, kteréž jest na jeho twrzi nalezl a
wzal. Pak podawam toho па 16, mily prieteli, daj mi tomu rozuméti: odpierást
nám té poprawy, kteräZ nam piislusie w zemi nad netädnÿmi lidmi? Nebt ja
jiného newiem, než že mně i synu mému, též jako i jiným pánuom zemským, po-
prawa nad nerádnymi lidmi ptislusie. A staloliby se co od syna mého Kasparowi
z. Kolsen, tak jakož jeho sjistinami dosáhl jest, zpraw mě toho mily pane, bylliby
aneb jestli syn muoj p. Krušinowi aneb komu z toho powinen odpowiedati? A maje
poprawu, i tohoto mě milý přieteli zpraw, ktožby neřádné lidi zastawal, zatby
takowćho móli mieti w této zemi? Wšak přes to přesewšechno, jakož wieš pane,
i jiným dobrým lidem široce jest to swědomo, že se jest syn muoj napřed přede
wšemi na tě podáwal, chtěw mocně zaručiti, weda že ty milý přieteli lépe nežli
jini práwuom a sprawedliwosti rozumies. Ale že jest toho p. Krušina piijieti
nechtěl; než zdálo se jemu rozkazowati synu mému po krälowsku; ježto wieš