A. VII. Psani p. Wiléma z Pernitcina r. 1521. 165
Onehdá jsem Wám dostatečné odpowčdi na Waše psaní nedal, zajisté: ne-
dostatek při zdrawi mém to jest učinil.
Coż se Opawy dotýče, newime jaký má zápis"). Než to ja wim, Ze je
rukojemstwi Uhrim zastawil, zapsaw se, i uru€il s Opawau, jak se mó zachowati.
Pak toho já se bojím, aby penize dadauce, Opawa předse při Uhřích nezůstala.
Druhé, peníze ty roztrhnauce, král do země přijede: nač jej chcete cho-
wali? Ji neumim tomu wyrozuměti, aby dobře bylo. Ale wżak načemžkoliwěk
zůstanete s Janem synem mým spolu, má ke wsemu dobrá wüle jest o lu wic.
Než což se těch peněz berňowých dotýče, by se to neprodléwalo hned
jedné hodiny, dobře by bylo, ať počet udělají wsickni, sjedauce se w Olomauci,
kteříž jsau k tomu woleni. A Janowi synu jsem já fekl, aby takć byl, ać wolen
neni. A to proto tim pospišiti, aby před sněmem penězi shromážděny byly a za-
pečetěny těmi, ktoZ budau poéet piijimati a penize, a na rathauze aby polożeny
byly; neb na snémé byloby o to mnoho krikü o ty autraty. Wy můžete z toho
wybyti, ukáZice na mne a na jiné, kterizbychom tam nebyli, Ze bez nás toho uči-
niti nemůžete, jakož nemůžete.
Co se pak téchto rüznic dotyée, müj mily pane hejtmane, tieba jest lidi
se ujistiti nejwétsim poctem, netoliko w této wéci, ale i o jiné, prisloliby kdy co
w této zemi, abychme bez sebe nedělali. A to w obecnich wócech, kteróżby spra-
wedliwć byly; pontwadź oni takowymi wócmi jdau, jeżto se nyni toliko penéz
dotýče, ale potom by se mohlo snad někomu hrdla dotykati! Slušíť to jistě za
èasu opattiti, a pii takowych snémich, na nich opatrnéó swé wéci jednati. Neb je
se jistě takowá wčc nestala za paměti lidské, ne za jednoho wéku, ale za II i za
III, a snad jakž práwa w Morawě založena jsau.
Což se těch listů dotýče Uherských, tu hned lidi na tom twrďte, ať k nim
lidé Zádnym obyéejem hned nikterakZ neswoluji, neż coż mohau nejwic proti nim
mluwiti, at mluwi. Buriana Weletinského tu máte hned jednoho, a zwláštč proti
Wilémowi Prusinowskému, a Oldricha Breznického druhého zjednejte, ten umi také
dosti mluwiti, — neb na toho člowčka musí řečí i swádau wystieleni byti lide, —
a kohož koliwek můžete.
Janť syn jest jich zde w tomto kautě drahně zjednal, i manowé někteří: bi-
skupowi nechti wedlé něho státi, neb jim o to píše.
Já také, kteréž listy na sněm psáti budu, ty já Wám pane hejtnane a Ja-
nowi synu pošli, i přípisy jich. Budeli se Wám zdàti jich dodati, aneb jiné na-
psati, mějte toho wüli; Jan syn pečet mâ, zapeéeti.
!) Bezpochyby rozumí se tu Kazimir kniže Těšinský, jenž tehdáž Opawu w zástawě
držel.
