A. VIII. Psané p. Wiléma z Pernštana r. 1521. 163
Coż se mého shledání s Tebau dotýče: jistě z potřeby musím jetí. A když
koliwèk budes chtiti, jà se s Tebau shledám: bych měl tu do Bystiice sjeti, neb
na Pernštein.
Což se mého zdrawi dotýče, děkuje pánu bohu; lépe se mám; ale wšakž
tak proto, jak znáš wěk můj. A posla tohoto mi hned wypraw, jesté at mne za-
stane zde. Ex Prostějow, dominica die Scholasticae anno oc. 21.
Cedule do toho listu.
Take mi jest praweno, že někteří: mluwili, aby ta wěc byla odložena, že
pana Adama tu není také. A Wilém Prusinowsky Ze jest mél réci: na ném-liZ, na
panu Adamowi sněm záleží? — Toho se pak uptáš, takli jest, čili nent; jakož jest
tak, — poraučím Tě pánu bohu! (Nro, 127).
128.
Panu Přemkowi Prusinowskému: propauští jeho ze služby swé.
W Prostejowe, 15 Febr,
Pane Přemku, příteli milý! Došla mne řeč, že nyní na tomto sněmu w Olo-
můci, kterýž jest byl, ti kteříž sau na něm byli, a kteříž sme nebyli, a někteří
snad i kteříž sau byli, newelmi sme wzacni byli některým.
Pak došlo jest mne, žeby měl mluwiti k té řeči, když poselstwi dál kněz
biskup, aby rytířstwo od pánůw odpuštění brali, kteříž sau se pànüm prikazowali,
a krále za pána měli, a žes Ty řekl, jmenuje mne, žes u mne, a že lehce můžeš
odpusténi wziti.
Nebylot třeba takowych slow, lehkosti nedotykaje. Jest swobodna wule
Twá, neb já sem Tě nikdá nelehčil, .a také bych nerád widel, atbych welmi za
lehkého Tobě jmín měl býti, aneb komu jinému. Znam já to sám, že jest pocti-
wěji krále pána za pána míti, poněwadž jest wšech nás pán dědičný, Pak tomu
já se nic neprotiwim, ani co Tobě toho za zlé mám“, ani Zadnému jinému, nez
Tobě i každému toho rád přeji. | A nerci nepříti, ale i primluwu k JM" uéiniti za
toho, kteryzby п JM“ chtěl býti, a kdo mne žádal, kterýž mně jest dobrowolně
slauzil do wule swé, aë sme wsickni u JM" jakožto u pána swého dědičného. A
w prawdé prawim, že každého radší mám za dobrého přítele, kterýž mi jest do-
browolně slaužil a upřímně, nežli za služebníka, kterýž mne pánem swým jmenuje.
Wsak já to znám, že sme wšickni služebníci krále JM“ a poddaní.
Ale wšak proto z panského i z rytířského stawu, w Čechách i w Morawe,
mnoho mne za pána sobě berauce, mně slaużi. Kdei ja to wdeéne od nich při-
21*
