156 A. VIII. Psant p. Wiléma z Pernsteina v. 1591.
119.
Pánüm a rytifstwu na snému do Olomüce: o téže berni.
We Hranicich, 3 Januar.
S. s. №. u. pani, urození a stateční rytili, urozené wládyky, páni prátelé
moji milí!
Berni, kterauZ sme dali, z kteréž berně hrad Znojemský jest wyplacen, a
k tomu bylo něco dluhů zemských, odtud také jest zpraweno: k tomu sem swaolil.
Pak ja prosim, abyste ráčili na tomto sněmu počet pfijiti, co té berně
zbýwá, mimo to, co jest dáno. Pakli jest kdo nedal čeho, aby dal; a co ji wsi
summy bude, aby o tom wsickni wěděli, tak dobře chudý jako bohatý, a bohatý
jako chudý, poněwadž wsickni dali. Neb se tu též chudého dotýče rowně jako
nejbohatšího w tom, co jest dal.
A tau berni aby se nehybalo na Zádnau wymyslenau. wéc, leć s wali wsech
obywateliw. A jestliZe pani mósta jsau dali, neb dadi, też jim mó należeti rowne,
jako jednomu stawu s nami spolu w tom. Pakliby jinák bylo, a bez obecne wile
mély komu ty peníze dáwány byti aneb wydäwäny: tak prawim, Ze já k tomu ne-
swoluji, ani wüle dáwám; neZ at se to deje téZ s chudych wüli rowné jako bolia-
tych. A neméloliby se tak díti, tehdy lépe jest, aby každému jeho zase dáno bylo,
což zústalo mimo zaplacení toho zámku a těch dluhůw, cožby na koho přišlo wedle
berně daní. Bych já pak w zemi nebyl, proto já bez sebe poručím, budeli pán
bůh ráčiti, kdo na mém místě bude míti k tomu wůli dáti: a co ten udělá, jako
bych já udělal. Ех Hranic, fer. V post circumcisionem domini anno 1521. (N. 126).
120.
Kazimirowi knizeti Těšinskému: děkuje za nowiny z Polska; též o Cesich a Slezäcich.
We Hranicích, 12 Jaruar.
Oswicené kniZe a pane, pane prizniwyj a priteli müj mily! WM" sluzbu
swau wzkazuji, WM" bych přál wšeho dobrého.
WM“ welmi děkuji, Ze ráčíte té práce sobě pro mne newážiti, a takowau
wec Że jste mi ráéili oznámiti.
JM*K5, pán bůh zná, žebych wšeho dobrého rád přál.
Ráčili jste mi w swém psaní prwním toto slowo napsati: Ze »Cechowé prwé
se Slezákům posmiwali.« Není rozumná wčc, jsauce jedna koruna, aby se sobě
meli posmiwati. Jat jsem sebau jist, nerci jedné zemi, ale jednomu člowčku, zau-
myslné nerád bych se posmíwal: a toho bych se také rád uwarowal, aby mi se
