A. VII. Psani p. Wilema z Pernstaina r. 1520. 147
mne jest to již odešlo; nerci jezditi, ale jiZ ani choditi nemohu, a bojím se toho,
abych tak již snad i dnüw swych nedokonal. Bud wüle pans!
Než sem jsem pred morem ujel; také nikam nemohu, ani choditi dobre bez
pomoci. Ale jistě rád, coz mohu w lidech tím hybati, bud skrz mluwení aneb
psaní, mnaut nemá sjiti, a udélàm to wérné rád, coby JM“ k dobrému bylo.
Ale WM“ tajno není, že já na žádných sn&mich ani w žádných radách ne-
býwám již od chwile, ani w Čechách, a w Morawě pak nad to. Listy WM" zase
posílám. Ex Hranic, fer. VI die S. Clementis. (N. 103).
105.
Panu Ilawlowi Zwiietickemu : o rukojemstwi, kterymż jemu zawazin jest.
We Hranicich, 23 Nev.
$. в. w. u. p. p. příteli můj milý! Pialbych Wam dobrého. Jakož mi píšete
o rukojemstwi za pana Haška: píší já jemu list, a Wojtěchowi sem napsal, aby
jemu jej poslal. Pak já se nemohu z ničehož wymlauwati, abych neměl od sebe
učiniti, coż jest sprawedliwéhlo wedle ziizeni zemského. Ex Hranic, fer. VI die
S, Clemenlis, (Nro. 104).
106.
Panu Haàkowi Zwiietickému: o témZe rukojemstwi.
We Hranicích, 23 Nov.
S. s. w. u. p. p. a bratře můj mily! Prálbych Wám wseho dobrého.
Pan Hawel strýc Wáš mne z tuha napomíná, kdež sem mu za Wás rukojmí.
Pak jistě zle děláte; neb i toho dotýče, kterak ste předkládali, že jest mnoho jeho
dobrého na tom prodaji Bydżowa, a że se té wéci tak dosti neděje. Mně se zajisté
zle libi Wase protahowäni; a znâte sami, Ze nemüZ to nikterak (budeteli prodlé-
wat) k dobrému konci prijiti. Pak mily pane bratie, račte opatiti! Neb znáte
sami, že sem já proti rozumu lidskému slíbil, nechtě abyšte Wy jaké zmatky měli;
jakož i dnes jistě, což možného mně jest, pro Wäs rád učiním. Ex Hranic, fer.
VI die S. Clementis, 1520. (N. 105).
107.
NX?
Panu Dobšowi Černohorskému : w příčině pobráni owci poddanému páně, jenž mýto
byl prohnal.
We Hranicích, 22 Nov.
S. s. w. u. p. p. a příteli můj milý! Pán bůhť zná, žeť sem jiného aumyslu
neměl, než wšecko přátelstwi s Wámi i sausedstwi zachowati. Ale pon&wadz Wämi
19*
